Prazdroj pro destilaci vybral piva ze specializovaného programu Volba sládků, protože mají vyšší obsah alkoholu.
„Je to poprvé, co jsme se k výrobě pálenky odhodlali. Chtěli jsme zužitkovat pivo, na jehož výrobu byly využity špičkové suroviny a ve kterém je velké množství lidské práce. Po prošlém termínu spotřeby by se muselo vylít. Bereme to jako zajímavý test, jak využít surovinu, která byla vlastně určená k likvidaci,“ popsal manažer oddělení turismu Plzeňského Prazdroje Rudolf Šlehofer.
Piva z Volby sládků zůstalo v pivovaru deset hektolitrů. Pivovarští jej nechali převézt do likérky v Prádle u Nepomuku, kde pomalou destilací vzniklo z piva sto litrů Plzeňské pivní pálenky.
Jan Šteinigl z prádelské likérky L´Or uvedl, že destilát má chlebovou vůni a chuť pivní pěny. „Optimální surovinou je vícestupňové pivo, alespoň jedenáctistupňové, ale lepší je silnější. Jednou jsme ji dělali dokonce z jednadvacetistupňového. Pokud se vyrábí z dvanáctky, je k výrobě litru padesátiprocentní pivní pálenky zapotřebí zhruba deseti litrů piva. Konečným výsledkem je obilný destilát, ve kterém je cítit chmel,“ řekl Šteinigl.
Plzeňský pivovar nechal přepálit prošlé pivo poprvé a pokus vyšel. Manažer Šlehofer podotkl, že pokud se první pálenka prodá v plzeňské pivovarské prodejně, v malém množství by ji mohli nechat vypálit i v budoucnu. Připomněl, že se pivovar snaží maximálně využívat i další zbytkové suroviny po výrobě piva. Z mláta začali vyrábět krekry, po vyčištění opakovaně používají v technických provozech i vodu.
Většinu na jaře neprodaného piva kvůli koronavirovým omezením a zavřeným hospodám musejí pivovary v celé republice ekologicky zlikvidovat. I samotná likvidace něco stojí.
„Snažili jsme se, aby pivo, které bylo nutné zlikvidovat, mělo další využití. V čistírně odpadních vod z něj vyrobili bioplyn, který slouží jako zdroj energie i pro provoz samotné čistírny,“ uzavřel Šlehofer.
