Tomáš Bank, lyžařský trenér Ester Ledecké
Těsně před sobotním super-G se Ledecká rozplakala po nepovedené zkušební jízdě, při které na sjezdovce v Čongsonu málem upadla. „Neumím lyžovat a bolí mě záda,“ sdělovala tehdy celá uslzená při prohlídce trati. „Úplně kolabovala,“ vyprávěl Tomáš Bank, dočasně se proměnil v psychologa a uklidňoval ji.
Před paralelním obřím slalomem tentokrát došlo na krizi už v pátek.
„Úplně stejný stav jako před super-G,“ porovnával Bank. Ledecké se totiž v nepovedlo rozježdění - i proto, že organizátoři to na svahu přehnali s aktivitou rolby a pořádně kopec rozryli. „Ze čtyř jízd Ester dvě nedojela a další dvě nejela dobře,“ popisoval důležitý trénink Bank.
Opět se do její mysli vloudil mrak pochybností: A co když stejně špatně pojedu i při závodě?
„Nebyla na tom dobře, a tak zase došlo na slzičky,“ říkal Bank. „Ale vyspala se z toho. Začínám se bát, že se z toho stane rituál. Že nám bude brečet před každým závodem. Ale asi jí ty slzy pomáhají. Člověk musí pochybovat, aby se neuspokojil.“
Sama Ledecká se po závodě vracela k páteční příhodě už jen s úsměvem: „Těch pádů ještě bude. Snažím se z nich co nejvíc poučit. Nějakým způsobem zjistit, kde byl problém, abych to příště neudělala.“
Ovšem útoků na její psychiku, s nimiž se musela vypořádat, bylo víc. Další se vyskytl těsně před závodem.
Ztratilo se její startovní číslo!
„Dalo se totiž do jiného batohu než do toho, který jsme brali na kopec,“ vysvětloval fyzioterapeut Jakub Marek.
Ledecká vyjela na kopec, sáhla do baťohu a vytáhla číslo, jenže... „To není moje závodní,“ zděsila se. Měla místo něj pouze číslo na tréninkové jízdy. „Vznikla trochu panika,“ přiznala s odstupem času.
Maminka Zuzana s fyzioterapeutem Markem se rychle vraceli na hotel, kde před závodem přebývala, aby tam našli správné číslo. Což nebylo jen tak. „Já jich mám totiž strašně moc a všechna jsou červená,“ říkala Ledecká. Ale zvládli to.
Kdo byl na vině, že správné číslo napoprvé nevzali? Kdo ví...
„Asi nějaký skřítek,“ vtipkoval Marek. „Ale jak se říká, nešťastný začátek, šťastný konec.“
V čemž měl pravdu. Od té chvíle fungovalo vše jako na drátku. „Těsně před startem byla Ester úplně klidná,“ říkal Tomáš Bank. Ten měl sice původně v sobotu vést tým alpských lyžařů v závodě družstev, jenže Zuzana Ledecká, maminka Ester, si ho i pro snowboardové klání vyžádala ke své dceři.
„Požádala mě, abych jim při kvalifikaci natáčel video. Asi že jsem v tom vycepovanej od sjezdařů, kde se video musí stáhnout z karty a nastříhat hrozně rychle, protože závoďáci ho pak dlouho rozebírají. Už znám finty jak na to.“
Za pomoci Bankova videa vycizelovali jízdy pro vyřazovací kola. A Ledecká se vydala vstříc druhému zlatu.
„Neuspokojovalo ji, že už jednu zlatou medaili má,“ ujistil Bank. „Takoví šampioni jako Ester se jen tak s něčím nespokojí. Když zase stála ve startovní bráně, nemyslela na to, že už tu něco dokázala.“
"Haló? Kdo volá? Aha, ZDF. S Ester chcete mluvit, jasně. No je vás víc." Každý by teď chtěl mluvit s Ester. I přes trenéra Tomáše Banka to po závodě zkoušejí. https://t.co/NtnoQTjr87
Mise byla vítězně dokončena. A Bankovi se definitivně ulevilo. „Hlavně, že jsme coby realizační tým nic nepodělali.“
Veškeré následující emoce Ester Ledecké už byly jen euforické.
