Bádání po letech skončilo a lze říct, že v mnoha ohledech boří doposud uznávaná "fakta".
Vraťme se však do roku 2008, kdy archeoložka Milena Bravermanová překvapila odborníky zjištěním, že korunovační svatováclavský meč nebyl zhotoven ve 14. století, jak se dlouhá léta předpokládalo, ale již o čtyři sta let dřív. Tudíž mohl skutečně patřit slavnému Přemyslovci. Alespoň tedy jeho nejdůležitější část - čepel.
Navíc se ukázalo, že to nebyla pouhá maketa určená k ceremoniím, ale funkční zbraň. A podobné je to i s přilbou a drátěnou košilí. Přitom průzkum původní podoby komplikuje skutečnost, že tyto předměty se záhy po Václavově smrti staly relikviemi a panovníci je nechávali různě upravovat.
"Nicméně zvon přilby byl vykovaný na přelomu 9. a 10. století zřejmě v Čechách z jednoho kusu železa, a mohl tedy knížeti opravdu patřit," vysvětluje Bravermanová. O nasazení v boji pak hovoří malý, téměř přehlédnutelný otvor na týlu. Doposud se jím badatelé příliš nezabývali, nicméně podle nynějších analýz a zkušeností současných zbrojířů jej mohl způsobit úder raně středověkou sekerou.
Pokud nyní někoho napadne, že by mohlo jít o důsledek v legendách popisované šarvátky u dveří kostela v dnešní Staré Boleslavi, kde rukou vrahů Václav skonal, bude vedle. V přilbici se totiž vyjíždělo jen do bitev.
"Nově jsme také zjistili, že původní nánosník, který chránil nos bojovníka, byl po smrti Václava odseknut. Doposud se mělo za to, že nebyl součástí přilby, což komplikovalo představu o tvaru a tím i dataci," dodává Bravermanová.
Zbroj bude vystavena na Pražském hraděV sobotu 28. září, tedy v Den české státnosti, při příležitosti výročí úmrtí knížete Václava, si mohou kompletní zbroj prohlédnout návštěvníci Pražského hradu. Bude vystavena v Janákově hale na pomezí Středního a Jižního křídla Nového paláce od 9 do 17 hodin. |
Stříbrný nánosník s obroučkou a vyrytou postavou Ukřižovaného, jenž je dodnes na helmě, byl osazen dodatečně na přelomu 10. a 11. století a pochází ze Skandinávie. Podle některých pramenů ozdoba vůbec nepředstavuje Krista, nýbrž pohanského boha.
Existenci přilby a snad i její současnou podobu možná zachytil autor Kristiánovy legendy, která vypráví, jak se svatý Václav utkal s kouřimským knížetem Radslavem: Ten, co spatřiv na čele svého souputníka zářící kříž, raději v bojácné úctě odhodil svou zbraň.
Nové poznatky přineslo i zkoumání košile tvořené téměř sty tisíci spojenými železnými kroužky. I její vznik se kryje se světcovým životem. Předpokládá se, že pochází z Byzance, ale nelze ani vyloučit, že ji vytvořili na území Velké Moravy anebo v Čechách, kam se pod tlakem Maďarů moravští zbrojíři zřejmě stahovali.
Ač se donedávna předpokládalo, že má košile za sebou mnoho oprav, ukázal se opak. Z 90 procent je pletivo původní. Navíc se zjistilo, že stojací část límce lemovaná řadami zlatých kroužků, která byla ve 14. století rozšířena a položena na zbroj, byla asi předtím součástí helmy - tvořila takzvanou barmici, tedy chránič uší a krku.
