"S výsledkem spokojený nejsem, s naším herním projevem ale ano," říká Luděk Bukač mladší, který výběr osmnáctiletých na mistrovství světa vedl.
Na úvod turnaje jste porazili Lotyše, všechny další zápasy ale český tým prohrál a nakonec vypadl ve čtvrtfinále s Kanadou a skončil sedmý. Jak tento turnaj, který se výsledkově příliš nepovedl, hodnotíte?
Poskládali jsme nejsilnější mužstvo. Nikdo nebyl zraněný, vzali jsme hráče, které jsme chtěli, a chtěli jsme samozřejmě skončit na lepším než sedmém místě. Měli jsme ale těžkou už základní skupinu, vždyť tři týmy z ní postoupily do semifinále. Z herního hlediska jsem tak byl i spokojen, výsledkově nikoli.
Pravda je, že jste vyhráli jen jediný zápas, ale dvakrát jste prohráli jen velmi těsně.
Američany i Finy jsme místy přehrávali, přestříleli jsme je a hráli dobře. Bohužel jsme ale neproměňovali šance a třeba Finy nastartovali hloupým inkasovaným gólem. Naši hráči bohužel ve srovnání se špičkou nemají dostatečnou mentální vyspělost. Týmy Švédska nebo Finska mají na turnaji hráče, kteří hrají významné role v jejich nejvyšších soutěžích. Američané zase mají univerzitní ligy. U nás nic takového není
V české extralize se od nové sezony ale také zavádí pravidlo o dvou juniorech a třech hráčích do dvaadvaceti let na soupisce. Myslíte, že to českému hokeji pomůže?
To rozhodnutí je dobré pro reprezentační dvacítku. Chceme, aby hráči zůstávali doma. Na druhou stranu ale všude jinde ve světě je mezi hráči obrovská konkurence, která u nás chybí. U nás se jen chválí, chválí rodiče, chválí agenti. Přitom hráči, kteří chtějí hrát seniorský hokej, si to musejí především zasloužit, což je to vidět třeba na hráčích Kanady.
Čeští hokejisté do 18 let na mistrovství světa v Soči.
Mladí hráči Švédska a Finska pak hrají ve svých zemích nižší seniorské soutěže. Je i tohle cesta, jak zvýšit úroveň českých mládežníků? Nebo chybí i české první lize taková kvalita, aby mladým hráčům něco dala?
Nechci hodnotit naše nižší soutěže, ale je pravda, že v nižších finských a švédských soutěžích mladí hráči hrají a tvrdě trénují, což v našich nižších seniorských soutěžích úplně neplatí. Hráčům jsme na setkání po posledním zápase řekli, že musejí tvrdě pracovat, že bez toho to nepůjde. Myslím si, že někteří šanci dostanou, ale záleží samozřejmě na nich a na jejich vývoji.
Jak tedy vidíte budoucnost českého mládežnického hokeje?
Chceme vytvořit takové prostředí, aby už mladí hráči byli profesionálnější. Aby si zvykli na náročnou práci. Myslím si, že naši hráči nejsou zdaleka tak pracovití jako hráči ze zahraničí. Vždyť u nás se stává, že hráč přestane v polovině sezony chodit do školy, do práce a toleruje se mu to. Chybí tu ta konkurence. Potvrzují mi to jednak pohovory s hráči, kteří hrají ve Švédsku a kteří tam fyzicky nesmírně vyspěli, stejně mluví i hráči působící v Kanadě. Víc se tam bruslí, víc se tam trénuje. Není to tedy žádná věda. Je jen potřeba pečlivě a důsledněji pracovat v klubech. A rozhoduje i tlak na hráče, který u nás momentálně není takový, jaký by měl být.
Vidíte to tedy podobně jako kapitán loňské osmnáctky Petr Šidlík, který si stěžoval na to, že jeho spoluhráči často ošidí, co se dá, když se kouč nedívá?
V některých ohledech ano. Když jsme toto mužstvo přebrali v kategorii U16, dostali jsme hned v prvním zápase desítku od Rusů. Hráči nebyli ochotní padat do střel, nebyli ochotní se vracet.Snažili jsme se být tvrdí, ale nemůžete je kontrolovat 24 hodin denně. I letos se nám stalo to, že někteří hráči přestali v průběhu roku pracovat, mysleli si, že už jsou profesionálové. A opravdu nevím, kde k tomu přišli. V Kanadě, ve Švédsku, ve Státech, tam mají hráči cíl a za ním tvrdě jdou, pracují na sobě, a to bez jakékoliv kontroly. Naopak u nás je musíme neustále kontrolovat, tlačit je. Právě tady se projevuje mentální vyspělost.
Takže cesta k tomu, aby české mládežnické výběry bojovaly na světových šampionátech o medaile, je podle vás ještě hodně dlouhá…
Lepší se to. I letos jsme za určitých okolností mohli mít lepší výchozí pozici pro čtvrtfinále a mohli jsme eventuálně o něco hrát. Ale myslím si, že ta cesta je těžká. Světová špička je vyrovnaná. Máme tu ale příslib do budoucna, naše šestnáctka hraje vyrovnané zápasy se Švédskem a Finskem. Což je i proto, že tam mají dva vyrovnané gólmany. Doufáme tedy, že to bude zlepšovat. Ale je to dlouhodobá práce. Mladí hráči se musejí začlenit do seniorských mužstev, musí hrát kvalitní soutěže. Tím budou mít větší konkurenci.
