Když se Soňa Žižková rozhodovala, jestli půjde po skončení školy učit, brala v úvahu i to, že ve školství pracují především ženy. "Během praxí jsem zjistila, že mi čistě ženský kolektiv vůbec nevyhovuje. Probírala se stále stejná témata a představa, že je budu poslouchat každý den deset měsíců v roce, mě děsila. Takže to byl další důvod, proč do školství nejít. Myslím, že je lepší, když jsou v týmu zastoupena obě pohlaví," vysvětluje.
S tím, že nejlepší je smíšený kolektiv, souhlasí i většina odborníků. Podle Niny Bosničové ze společnosti Gender Studies pracuje takový tým mnohem lépe. "Je tvořivější a přináší zajímavější řešení," říká. Je to tím, že ženy a muži přistupují k problémům z jiného úhlu.
"Přestože si lidé zatím práci nevybírají podle toho, z koho je kolektiv složený, většina zaměstnanců potvrzuje, že dává přednost smíšené pracovní skupině," uvádí personalistka Alice Hamidová z Mercury Group.
Firmy ale na složení pracovních týmů zřetel berou. "Je to pro ně důležité, každý nadřízený si promýšlí skladbu svého oddělení. Ale to se netýká jen rozdílného pohlaví, ale i věku či praxe," podotýká Alice Hamidová.
Všude květiny a nohy na stole
Mužský a ženský aspekt je podle personalistky také hledisko, které hraje v psychologii na pracovišti zásadní roli. "Dá se říci, že ve smíšeném kolektivu se snáze udržuje přirozené prostředí a firemní kultura společnosti," doplňuje. "Kolektiv složený jen z žen nebo jen z mužů sklouzává do pohodlí vyplývajícího z potřeb daného pohlaví. To se projevuje například ve výzdobě pracoviště, v mluvě, oblečení i celkovém chování." Samotní muži si tak dají klidně nohy na stůl a použijí i expresivnější výrazy, ženy mezi sebou ztrácejí ostych bavit se o velmi osobních tématech a jejich stoly budou přetékat květinami a další výzdobou.
Podle Michaely Liškové ze Životní poradny jsou oba kolektivy stejně upovídané. Liší se jen témata, kterým se muži a ženy věnují: "Muži často preferují hovory na téma aut, sportu, dobrého vína a pěkných žen. V ženském kolektivu se zase mluví hlavně o úspěších dětí, nedostatcích partnerů a řeší se, kdo co řekl a co tím myslel." V obou kolektivech se také projevuje soutěživost, podle Liškové může u mužů občas vést až k agresivitě. Ženy naopak tvoří spolčující se skupinky. Největším klišé je to, které vyplývá z definice, že ženy jsou pouze emocionální a muži racionální, tvrdí Alice Hamidová.
Padesát na padesát není nutné
Složení kolektivu však podle Niny Bosničové berou v potaz spíš velké firmy. "Troufla bych si říct, že je to výjimečné. Navíc s tím hodně zatočila finanční krize. Firmy se musely často soustředit na holé přežití a na podobné snahy jim nezbývaly prostředky," říká Bosničová.
Ideální poměr, jak by měli být muži a ženy v týmu zastoupeni, neexistuje. Trvat na naprosto vyrovnaném počtu je podle Bosničové poněkud umělé: "V mužsko-ženském kolektivu by měl být určitý balanc. Často se mluví o kritické menšině, což je třicet procent jednoho pohlaví z celkového počtu lidí v týmu. Pak se totiž tito lidé začínají chovat jako skupina."
SROVNÁNÍŽeny versus muži Ženy: Muži: zdroj: Michaela Lišková, Životní poradna |
Mužské a ženské profese?
Přesto jsou profese, které jsou doménou mužů, a jiné, kde zase převládají ženy. Například hornici byste hledali těžko, minimálně je také učitelů v mateřské škole. "Právě ve školce téměř žádného muže nenajdete. Přitom není žádný důvod, proč by tam muž neměl pracovat. Zrovna tak v IT oblasti firmy často zoufale touží po více ženách," popisuje Nina Bosničová.
Psycholog Slavomil Hubálek upozorňuje, že člověk může vynikat i v profesích, které nejsou typické pro jeho pohlaví: "Například tradiční mužské obory, jako je architekt, dirigent nebo pilot, dnes vykonávají ženy s vynikajícími výsledky."
Může se také stát, že žena nebo muž nastoupí do týmu, kde jsou pouze jedinci druhého pohlaví. "Pracovala jsem několik let v kolektivu deseti mužů jako jediná žena. Cítila jsem se mezi nimi dobře, brali mě jako sobě rovnou. Občas se mi ale zastesklo po holčičím popovídání. I když kolegové měli také děti nebo vařili, ženské myšlení je přece jen trochu jiné," popisuje své zkušenosti Zuzana Veselá.
Podle Petra Pavlíka z katedry genderových studií Fakulty humanitních studií UK jsou situace, kdy je jedna žena mezi muži a jeden muž mezi ženami, odlišné. "Muži v ryze ženských týmech mají většinou výhody. Jsou například rychleji povyšováni, než by odpovídalo jejich věku, vzdělání či délce praxe ve srovnání se ženami. Ve školství mají šestkrát větší šanci, že se stanou řediteli škol," udává. Naopak ženy v ryze mužských týmech musí podle něj často čelit řadě znevýhodnění, či dokonce sexuálnímu obtěžování.
