Nádoby
hlavolamy
Překvapivě ani výrobci nádob se nevyhýbají hlavolamům. Z pátého století před naším letopočtem už například od Féničanů a Řeků existuje několik známých kusů nádob, které jsou obvykle naplňovány a vyprazdňovány přes velmi důmyslně schované dírky. Takové nádoby se při vhodném obrácení pomalinku vyprazdňují, a tak je velice pravděpodobné, že mohly složit i k odměřování času - vyprázdnění skrze drobnou kapající dírku trvalo až čtyřiadvacet hodin. Vrcholným a úžasným tvůrcem podobných nádob, které mají důmyslné otvory a které při používání vyžadují i další mechanickou manipulaci, byl Ahmad Musa bin Shakar z Bagdádu. Tento umělec stvořil více než sto typů nádob s tajným odtokem už v devátém století našeho letopočtu. Jeden z principů, které Shakar při tvorbě svých důmyslných výrobků uplatňoval, využívali na začátku 18. století autoři čínských nádob na víno a pak i Rockinghamská porcelánka v roce 1806. Mnoho klamných otvorů, které nádoby-hlavolamy mívají, vyžaduje velikou zručnost při vylévání. U některých hlavolamů je nutné například nádobu na určitém místě políbit. To je případ oblíbeného hlavolamu cara Michala II. - když se z jeho nádoby chtěl někdo napít, musel na ústa políbit vyobrazeného hada. Podobnou fintu mělo mnoho nádob, častěji než had se však líbali lepé děvy - samozřejmě vyvedené v porcelánu. Kromě polibku pak bylo třeba ještě zakrýt falešné otvory na nádobě a tekutinu nikoli vypít, ale vysát. Kdo se splete, zpravidla se rozčílí, protože tekutinu z nádoby nedostane do hrdla, ale na kalhoty. Trikové nádoby na pití, jež měly zpravidla pobavit zkušené spolustolovníky na úkor nezkušeného nováčka, vyráběla koncem 19. století každá dostatečně veliká porcelánka v Evropě. Se zánikem ruční práce však evropské porcelánky svou produkci nádob-hlavolamů ukončily a jediná továrna s takovými výrobky zůstala v Čechách. Myslivecká holba ze současné české produkce (na obrázku nahoře) má jeden otvor, jenž je důmyslně ukryt pod uchem půllitru a může neznalého řešitele postříkat. Obsah holby opatrně vysajete jedním z otvorů v horní obrubě (věnci). Nasávací chodbička překvapivě vyúsťuje na dně půllitru a tak není nutné nádobu naklánět. Otvory tvaru lístků jsou samozřejmě prázdné a při naklánění holby tudy může nápoj vytékat.
hlavolamy
Překvapivě ani výrobci nádob se nevyhýbají hlavolamům. Z pátého století před naším letopočtem už například od Féničanů a Řeků existuje několik známých kusů nádob, které jsou obvykle naplňovány a vyprazdňovány přes velmi důmyslně schované dírky. Takové nádoby se při vhodném obrácení pomalinku vyprazdňují, a tak je velice pravděpodobné, že mohly složit i k odměřování času - vyprázdnění skrze drobnou kapající dírku trvalo až čtyřiadvacet hodin. Vrcholným a úžasným tvůrcem podobných nádob, které mají důmyslné otvory a které při používání vyžadují i další mechanickou manipulaci, byl Ahmad Musa bin Shakar z Bagdádu. Tento umělec stvořil více než sto typů nádob s tajným odtokem už v devátém století našeho letopočtu. Jeden z principů, které Shakar při tvorbě svých důmyslných výrobků uplatňoval, využívali na začátku 18. století autoři čínských nádob na víno a pak i Rockinghamská porcelánka v roce 1806. Mnoho klamných otvorů, které nádoby-hlavolamy mívají, vyžaduje velikou zručnost při vylévání. U některých hlavolamů je nutné například nádobu na určitém místě políbit. To je případ oblíbeného hlavolamu cara Michala II. - když se z jeho nádoby chtěl někdo napít, musel na ústa políbit vyobrazeného hada. Podobnou fintu mělo mnoho nádob, častěji než had se však líbali lepé děvy - samozřejmě vyvedené v porcelánu. Kromě polibku pak bylo třeba ještě zakrýt falešné otvory na nádobě a tekutinu nikoli vypít, ale vysát. Kdo se splete, zpravidla se rozčílí, protože tekutinu z nádoby nedostane do hrdla, ale na kalhoty. Trikové nádoby na pití, jež měly zpravidla pobavit zkušené spolustolovníky na úkor nezkušeného nováčka, vyráběla koncem 19. století každá dostatečně veliká porcelánka v Evropě. Se zánikem ruční práce však evropské porcelánky svou produkci nádob-hlavolamů ukončily a jediná továrna s takovými výrobky zůstala v Čechách. Myslivecká holba ze současné české produkce (na obrázku nahoře) má jeden otvor, jenž je důmyslně ukryt pod uchem půllitru a může neznalého řešitele postříkat. Obsah holby opatrně vysajete jedním z otvorů v horní obrubě (věnci). Nasávací chodbička překvapivě vyúsťuje na dně půllitru a tak není nutné nádobu naklánět. Otvory tvaru lístků jsou samozřejmě prázdné a při naklánění holby tudy může nápoj vytékat.
