Má informace i o tom, co by nám možná ani nepřišlo na mysl. Objasní jaké je spojení mezi Kroměříží a profesorem Pilkou, který ve své době posunul možnosti umělého oplodnění. Proč měly hodiny na radnici v roce 1679 čtyři ručičky a jaký je příběh dívčí školy spolku Libuše. Nebo kde je pochovaný lovec nacistů Bohuslav Ečer, jehož pamětní desku loni odhalili na budově gymnázia.
Autoři shromáždili informace o 284 objektech a 775 osobnostech. „Převážně jde o osobnosti zemřelé, výjimku tvoří jen čestní občané a starostové, u kterých jsme chtěli udržet kontinuitu, a proto jdeme až do současnosti,“ říká ředitelka Knihovny Kroměřížska Šárka Kašpárková.
Nápad zrál dlouho, samotná příprava pak zabrala dva roky. Software vznikal postupně, měnil se a hodně času vzal také sběr informací. Musela se ošetřit autorská práva, zdroje nebo citace.
„Zůstává otevřená, lidé do ní mohou přidávat další informace. Musí být ale z důvěryhodných a ověřitelných zdrojů,“ zmínila Kašpárková. „Už nyní víme, že to funguje,“ pochválila.
Díky tomu, že encyklopedii spravuje knihovna, která je zároveň vlastníkem softwaru, je zaručený přísun informací v budoucnu. Knihovna měla do začátku kvalitní podklady o osobnostech města, které už dříve shromažďovala. U některých doplnila také GPS souřadnice konkrétních míst, se kterými jsou spojené.
Díky tomu se čtenáři dozvědí třeba to, že Ečer je pohřbený v brněnských Židenicích, i přesnou polohu místa jeho posledního odpočinku. Nebo se mohou podívat, kde hledat pamětní desku kroměřížského rodáka Karla Kryla.
Další lokace mají postupně přibývat. Do hledání hrobových míst na hřbitovech zapojily kroměřížské knihovnice kolegy z jiných měst. Spolupracují také s Muzeem Kroměřížska, Státním archivem a dalšími institucemi nebo jednotlivci.
„Je to splněný sen každého knihovníka,“ reagovala místostarostka Daniela Hebnarová. Sama v knihovnách pracovala 25 let před vstupem do politiky. „Podobné databáze knihovny udržovaly vždy, informace o osobnostech či událostech se vystřihovaly z novin a časopisů a ukládaly do obálek. Od té doby technika pokročila,“ usmála se.
Encyklopedie obsahuje také historii škol a pojmenování ulic. Zajímavé jsou domy, kříže, pylony, boží muka či sochy. Přehledně a zajímavou formou tak předkládá dějiny a místopis města, což mohou využít školy. „Regionální dějiny se učí velmi málo a to je chyba. Děti by měly vědět, odkud pocházejí, znát své kořeny,“ dodala Hebnarová.
