Dienstbier řekl iDNES.cz, že odškodnění neprávem sterilizovaných žen patří k tématům, kterými se bude zabývat. "Je ale samozřejmě potřeba stanovit částku a zjistit počet lidí, kteří mají na odškodnění nárok," uvedl ministr.
Zatím proto podle něj nelze stanovit, kdy návrh připraví. "Od záměru ke schválení zákona je poměrně dlouhá cesta," řekl Dienstbier. Podle něj je však nutné tuto věc vyřešit. "Je to i otázka zachování dobrého jména České republiky, aby se k tomuto problému postavila tak, jak se sluší a patří," doplnil.
Vlastní návrh odškodňovacího zákona už loni v prosinci připravil Český helsinský výbor. Text poslal parlamentním stranám a ministerstvu spravedlnosti. Přichystaný materiál bude podle Dienstbiera jeden ze "vstupů", které využije.
Měly by protiprávně sterilizované ženy získat od státu odškodnění?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 23. února 2014. Anketa je uzavřena.
Ano
Většina nedobrovolně sterilizovaných žen jsou Romky. V minulosti totiž byla snaha regulovat porodnost romské menšiny. Většina případů je už promlčená a není možné je před soudem řešit.
Projednávání návrhu pozdržel pád Nečasovy vlády
Finančně odškodnit protiprávně sterilizované ženy doporučila kabinetu v únoru 2012 Rada vlády pro lidská práva (více čtěte zde). Ta uložila ministrům financí, práce a sociálních věcí, spravedlnosti a zdravotnictví a zmocněnkyni vlády pro lidská práva, aby do 31. prosince 2013 předložili vládě návrh, jak odškodnění provést.
To se však nestalo. "Tento plán nebyl kvůli ukončení mandátu tehdejší vlády dokončen. Další vývoj bude záležet na postoji lidskoprávní sekce Úřadu vlády a na případném rozhodnutí vlády," řekl iDNES.cz Radek Ležatka z tiskového odboru ministerstva financí.
Vládní rada před dvěma lety navrhovala, aby každá žena dostala zhruba sto tisíc korun. Na odškodnění mají nárok zejména ženy, které nedobrovolnou sterilizaci podstoupily v letech 1972 až 1991, kdy platila vyhláška umožňující vyplacení deseti tisíc korun za ukončení plodnosti.
Na nedobrovolné sterilizace upozorňovala už Charta 77
Nikdo zatím přesně neví, kolika ženám lékaři v minulosti znemožnili mít děti. Rada vlády pro lidská práva odhadovala, že nárok na odškodnění má maximálně tisíc lidí. Český helsinský výbor sice na svém webu má od loňského srpna výzvu, aby se mu poškozené ženy ozvaly, učinilo jich tak ale necelých padesát.
"Vím, že těch žen je zaručeně více. Sama jich znám zhruba sto padesát. Některé se ale přestěhovaly a už nemáme jejich adresu," řekla iDNES.cz Elena Gorolová ze Spolku žen poškozených sterilizací, která s Českým helsinským výborem na hledání žen spolupracovala.
Gorolová, kterou lékaři sterilizovali v roce 1990 v jednadvaceti letech, věří, že stát nakonec ženy odškodní. "Když už na tom pracuji devět let, tak bych byla strašně ráda, kdyby se to dokončilo. Je to dlouhá doba a ženy jsou netrpělivé. Pokud se nic nestane, tak opět udělají demonstraci, jak to bylo na samém začátku. Ale doufám, že jednou to odškodnění přijde," uvedla.
Vyplatit odškodnění už v roce 2005 navrhoval tehdejší ombudsman Otakar Motejl, na kterého se se stížností obrátilo zhruba devadesát žen. Situaci dříve kritizovalo i Evropské centrum pro práva Romů. V roce 2009 se vláda Jana Fischera ženám omluvila (více čtěte zde).
Na neblahou praxi se opakovaně upozorňovalo už za komunismu, jako první to byla v roce 1978 Charta 77. V 90. letech se protiprávní sterilizací zabýval i Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Podle Ligy lidských práv navíc byly nedobrovolně sterilizovány nejspíš i desítky žen s mentálním postižením (více čtěte zde).
