Poslechněte si celý rozhovor s politologem Šmídem v Kontextu:
Poslední kolo boje o směřování kavkazské země vzbudilo schválení zákona, podle kterého se všechny organizace, jež jsou více než z jedné pětiny financovány z ciziny, musí zaregistrovat jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“. Fakticky jde o kopii zákona, který v sousedním Rusku vedl k likvidaci občanské společnosti a umetl cestu k putinovské diktatuře.
„Je to klacek na opoziční strany, na ně navázané think-tanky, neziskovky a nezávislá média. Sníží se i možnost kontroly svévole vládních úředníků. Oficiální verze vlády je, že cílem je zvýšit transparentnost veřejného prostoru. To je samozřejmě lež,“ míní politolog a expert na postsovětský prostor z vysoké školy Ambis Tomáš Šmíd a připomíná, že podobný zákon byl nedávno přijat i v Kyrgyzstánu.
Přibližně čtyřmilionová Gruzie je ovšem v dost jiné situaci než středoasijské republiky. V prosinci minulého roku se dočkala statusu kandidátské země EU a většina obyvatelstva je dlouhodobě prozápadně naladěna. Proč se tedy vláda strany Gruzínský sen rozhodla, že problematickou legislativu bez ohledu na protesty veřejnosti i evropských lídrů napodruhé protlačí?
 |
„Gruzínský sen se dnes cítí mnohem silnější v kramflecích. Má silnou podporu populace, ekonomika příchodem Rusů posílila. Navíc kalkuluje s tím, že dopady zákona přikryjí prázdniny a evropský šampionát ve fotbale, na který se Gruzie poprvé v dějinách kvalifikovala. Počítá s tím, že do podzimních voleb vše odezní a Evropská unie nebude mít odvahu odebrat Gruzii kandidátský status, poněvadž by tím přiznala vlastní pochybení,“ myslí si Šmíd.
Prosazení zákona mohutně prosazoval Bidzina Ivanišvili, zakladatel Gruzínského snu a šedá eminence země. Nejbohatší Gruzín, jenž se na žebříčku světových miliardářů magazínu Forbes pohybuje kolem 600. místa, se na počátku letošního roku vrátil do vysoké politiky, dosadil nového premiéra a koncem dubna vystoupil s konspirologickým projevem, ve kterém „globální stoupence války“ obvinil ze snah poštvat Gruzii do konfliktu s Ruskem.
Hrozí Gruzii běloruský scénář? Kampaň LGBT fašistů, tepe premiér protestující |
Podle Šmída vládu Gruzínského snu nelze jednoznačně označit za proruskou, na druhou stranu je fakt, že Ivanišvili ke svému bohatství přišel v divokých dobách rozpadu SSSR v Rusku a během své politické kariéry v základních otázkách vždy jednal v souladu se zájmy Moskvy. Jeho strana od nástupu k moci v roce 2012 přispěla k uklidnění vzájemných vztahů, které během prozápadního prezidenta Michaila Saakašviliho dospěly až k několikadenní válce z roku 2008.
Gruzíni od té doby dobře vědí, že sice mohou usilovat o cestu do EU, ale s mocným sousedem musí nějak vyjít, protože Brusel a Washington jsou příliš daleko. Naopak z hlediska Moskvy představuje Gruzie nejbližší sousedství a přirozenou sféru vlivu.
Gruzínský parlament schválil zákon o zahraničním vlivu, poslanci se poprali |
„Gruzie je součást jižního Kavkazu, což byl vždy měkký podbřišek ruské říše. Kavkaz vždy představoval bariéru mezi světem a islámským světem. Strategická pozice Gruzie je navíc důležitá z hlediska transportu ropy a zemního plynu z Ázerbájdžánu na západní trhy. A v této geopolitické hře už Rusko do jisté míry prohrálo, protože ‚protiruský‘ ropovod Baku–Ceyhan je v provozu už téměř dvacet let,“ poukazuje Šmíd na 1 768 kilometrů dlouhý ropovod obcházející ruské území a na fakt, že většina Gruzínů si ani přes kulturní a náboženskou spřízněnost nepřeje být součástí „ruského světa“.
I proto je možné, že protlačení zákona o zahraničním vlivu se vládnoucí straně na podzim vymstí. „Je možné, že Gruzínský sen svůj silový postup přestřelil. Vidíme signály, že opozice se začíná sjednocovat, v čele opozičního tábora bude nejspíš stát prezidentka Salome Zurabišviliová, která se proti tomu zákonu jednoznačně vymezila. Vezmeme-li v potaz, že proti je i část pravoslavné církve, tak já si skutečně dokážu představit, že Gruzínský sen ty volby může prohrát,“ uzavírá Šmíd.
Jaké možnosti má Západ, aby vládu v Tbilisi přiměl ke stažení zákona? Kdo je Bidzina Ivanišvili a proč se nyní rozhodl k návratu do politiky? Dá se v případě volebního vítězství Gruzínského snu očekávat zásadní otočka na východ? To vše se dozvíte v podcastu Kontext.
