Nejhorší je situace v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, kde střední vzdělání vzdá až patnáct procent ze studentů. Dobrovolné odchody se týkají nejvíce učňáků.
Například z ostravské SŠ stavební a dřevozpracující odešlo k loňskému školnímu roku 70 žáků z celkem 501. To je čtrnáct procent ze všech. Většina z nich dle ředitele školy Lukáše Šuberta zanechala studium bez udání důvodu. „Přicházejí zanedbaní už ze základní školy. Pod heslem ‚jsi blbý - půjdeš na učňák‘ jsou ponechaní svému osudu. Nemají návyk se každý den zvednout a jít do školy, natož se něco učit,“ posteskl si Šubert.
Odcházejí studenti strojírenských oborů
Podobně špatně je na tom Integrovaná střední škola Cheb, kde už v tomto školním roce stihlo studia zanechat bezmála šest procent všech žáků, za předchozí rok to bylo deset procent. Bezdůvodné odchody trápí i Integrovanou střední školu technickou a ekonomickou v Sokolově. Její ředitel Pavel Janus podotýká, že odcházejí hlavně studenti tříletých oborů.
Studium v zahraničí mění studentům život. Mají více peněz, zkušeností i kontaktů |
„Klesá zájem o strojírenské obory, které tvořily základ průmyslového potenciálu regionu. Jde zejména o složité a náročné obory Strojní mechanik a Obráběč kovů. Náročné jsou proto, že obsahují standardní návyky, jako dochvilnost, respekt, výkon, zodpovědnost, motivace a práce. Žáky odrazují základní mechanismy, jako je čtení a psaní. Stejně tak i počítání a úprava souvislostí. Potýkáme se výrazně s návyky a ochotou vykonávat dlouhodobě mechanické činnosti,“ konstatoval Janus.
Úřady práce se takové lidi snaží nasměřovat zpět ke studiu, nebo je alespoň rekvalifikovat, aby se na trhu práce nějak uplatnili. Zájem o takové zaměstnance totiž není velký a když už, tak spíše v dělnických profesích.
Jen hůř placená práce
„Nabízíme volná pracovní místa pro klienty se základním vzděláním, nicméně pochopitelně jde obvykle o hůře placenou práci,“ podotýká mluvčí Úřadu práce ČR Martin Bušo.
V okamžiku skončení studia navíc odpadlíci nemají nárok na podporu. „Nesplňují podmínku odpracovaných alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech,“ dodává.
Ukončil studium, fotí se s hvězdami. Jak šipkařský zázrak vstřebává nával slávy |
Problém je to i finanční. Agentura pro sociální začleňování vypočetla, že každý absolvent učňáku odvede za život státu na daních o 13 milionů víc, než kdyby měl jen základní školu. U maturanta jde o rozdíl 22 milionů. Platí to i opačně. Absolvent s maturitou si za život vydělá v průměru o třetinu více než vyučený, a dokonce o 60 procent více než člověk se základním vzděláním.
Končí v šedé ekonomice
„Lidé se základním vzděláním si hledají pracovní uplatnění až třikrát hůř než lidé s výučním listem a od toho se odvíjejí také jejich celoživotní příjmy. Problém je, že po předčasném odchodu ze vzdělávání budou tito lidé celý život zastávat pouze nekvalifikované pracovní pozice nebo spadnou do takzvané ‚šedé ekonomiky‘, kde bývá uplatnění jen nárazové a neexistují tu žádné jistoty,“ míní Martin Smrž, ředitel nevládní organizace pro rozvoj vzdělanosti Junior Achievement.
„Dospívajícím často stačí pocit, že se uživí, ale za pár let po opuštění školy se málokdy někam posunou. Zatímco absolventi díky pracovním příležitostem rostou kariérně i v příjmech,“ popsal Smrž.
Část studentů, kteří studium vzdají, tak činí nikoliv kvůli neochotě se vzdělávat, ale protože přestoupí „výš“. Týká se to cizinců, zejména Ukrajinců, kteří mění školy kvůli češtině.
Uchazečů o studium na SŠ je více, než se čekalo. Hlásí se i tisíce cizinců |
Problém jménem čeština
„Často začínají studovat v oborech s výučním listem kvůli snazšímu jazykovému prostředí a následně přecházejí do oborů s maturitní zkouškou poté, co se naučí jazyk,“ vysvětlila mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová.
Takové studenty pak na původní škole, z níž odešli, ale stále berou jako ty, co studium vzdali. Tuto odchylku, kdy stát zatím přesně nedokáže odlišit studenty, co přestupují na jinou školu a co studium nadobro vzdají, má vyřešit teprve vznikající registr žáků.
„Ten by měl tuto statistickou odchylku objasnit tím, že bude sledovat vzdělávací historii jednotlivých žáků od předškolního věku až po vysokoškolské studium na základě unikátního identifikátoru,“ upřesnila mluvčí Fojtová.
