„Ještě včera nebyla v domě žádná voda. Přišla velmi rychle v noci,“ řekla agentuře Reuters jednasedmdesátiletá Taisja. „Než jsem se připravila, nemohla jsem se dostat ven,“ dodala.
Poté, co se kvůli rychlémutání sněhu vylila z břehů třetí nejdelší evropská řeka Ural, zaplavila tento týden historická povodeň města a vesnice v Rusku i Kazachstánu. Vynutila si přitom evakuaci asi 110 000 lidí. Zatopila i části Orenburgu, v němž žije kolem 550 000 lidí. Celé části města byly ve středu pod vodou a nejméně 7700 jeho obyvatel bylo evakuováno.
 |
Centrum Orenburgu, které se nachází na kopci s výhledem na řeku Ural, bylo suché. Lidé se procházeli v parcích a zastavovali u místního památníku, aby se podívali na rozvodněný tok a fotili ho.
„Něco takového se v mém životě stalo akorát v sovětských časech, v roce 1980 a 1986,“ řekl sedmdesátiletý Vladimir. „Letošní záplavy jsou z pohledu pamětníka velmi neobvyklé. Ještě nikdy se nestalo, že by voda dosáhla až deseti metrů,“ dodal.
Ural v Orenburgu překonal kritickou hranici. Rozsah záplav vyfotily satelity |
O něco dále, na okraji Orenburgu, vypadali místní obyvatelé nazlobeně na úředníky kvůli tomu, že se na katastrofu lépe nepřipravili.
Valentin Peredňa řídil motorový člun v ulicích asi 15 kilometrů vzdálené vesnice Zarja, kde nahnědlá voda šplouchala do oken v prvních patrech domů. Řekl přitom, že stoupající voda v důsledku jarního tání sněhu je předvídatelná, ale úřady neudělaly dost pro ochranu regionu.
„V březnu jsme byli chytat ryby v sousedním Baškirsku. Tam byla nádrž vypuštěná,“ řekl devětatřicetiletý Peredňa. „Takže se na to připravovali. Proč se naši (činitelé) nepřipravili, to nevím,“ dodal.
Povodňová vlna dorazila do Orenburgu, firma viní z protržení hráze hlodavce |
Dále v jedné z ulic se o dům opíral žebřík, který vedl na střechu. Na ní stály dva stany. Uvnitř jednoho byla Valentinova žena Jevgenija s jejich psem a kočkou. Popsala, jak pár utekl z domu ve tři hodiny v noci potom, co jim úředníci sdělili, že voda rychle stoupá.
„Co jsme měli doma, co jsme mohli, to jsme naházeli na půdu. Všechno už jsme měli v pytlích,“ řekla sedmatřicetiletá Jevgenija, zatímco seděla vedle kempinkového vařiče a hromady potravin.
Manželé poslali své děti k babičce, ale sami zůstali, aby chránili dům před rabováním. „Nemáme tady žádnou policii, žádnou ochranku, nikoho. Své domy a pozemky hlídáme vlastními silami. Všechno ukradnou a co pak? Kam můžeme jít?“ řekl Peredňa.
9. dubna 2024 |
