Už jen máloco dnes připomíná, že tu před pár lety byla vesnice s bezmála tisíci obyvateli. Krynky v červnu smetla přílivová vlna z prorvané Kachovské přehrady a v posledních týdnech je systematicky decimuje ruské dělostřelectvo. Na středečních záběrech z bezpilotního letounu jsou vidět jen obrysy domů srovnaných se zemí, polámané stromy a dvorky poseté krátery.
V troskách vesnice se už měsíc drží ukrajinští mariňáci a Rusům se stále nedaří vypudit je zpět za Dněpr. Naopak. Podle poslední zprávy amerického Institutu pro studium války (ISW) ukrajinská armáda posílá na levý břeh veletoku nové útočné oddíly, takže v Krynkách je dnes asi tři sta až čtyři sta ukrajinských vojáků.
Mezi ruskými vojenskými blogery na Telegramu se opět začíná šířit kritika armádního velení, která po likvidaci wagnerovců a zatčení Igora Girkina do značné míry utichla. Stěžují si především příslušníci 810. gardové brigády námořní pěchoty ze Sevastopolu, kteří tvoří jednu z hlavních složek v dubnu vytvořeného Uskupení sil Dněpr.
Ruští mariňáci údajně odmítají útočit na ukrajinské předmostí s tím, že se nemohou opřít o efektivní koordinaci s dělostřelectvem a letectvem. Navíc pořádně neví, kde jsou ruská minové pole, protože jejich mapy jsou tajné a velitelé ostatních jednotek je s nimi nesdílejí. Hoši ze Sevastopolu kvůli tomu prý za poslední měsíc přišli už o padesát lidí.
Cyklon zpomalil vojenské operace, Ukrajinci ho využili k opevnění za Dněprem |
„Od začátku bojů o Krynky jsou problémy ve spolupráci pozemních sil s artou (dělostřelectvem, pozn. red.) a letectvem. Velení na místě zakazuje přímou komunikaci. Předávání informací o cílech a situaci může jít jen přes něj. K tomu si připočtěte další problémy s komunikací, součinností, byrokracií – a tak když dojde na reakci, informace o cíli jsou už neaktuální. Ve výsledku střílíme jen pro formu podle mapy,“ cituje vojenkor Romanov 92 příslušníky sevastopolské jednotky.
 |
Zkrátka: levá ruka neví, co dělá pravá. Hlavní příčinou je fakt, že Uskupení sil Dněpr bylo poslepováno z jednotek ze všech koutů Ruska: jsou tu mariňáci ze Sevastopolu či Astrachaně, výsadkáři z Novorossijsku a Uljanovska, motostřelecká brigáda z Murmansku, ale i různé jednotky z Jižního a Centrálního vojenského okruhu. Na jiných úsecích fronty většinou působí jednotky z jednoho vojenského okruhu doplněné o výsadkáře.
„Uskupení sil Dněpr se čím dál víc skládá z různých elementů nedávno přemístěných a degradovaných jednotek a nových formací, což může přispívat k nedostatku tmelících struktur velení. To dál degraduje ruskou morálku a bojové kapacity na levém břehu Chersonské oblasti,“ zamýšlejí se analytici ISW.
Ohlasy z bojiště jsou o dost šťavnatější. „Situace u Krynek je, mírně řečeno, tak zajebaná, že už o těch sračkách nelze mlčet,“ napsal koncem minulého týdne telegramový kanál Bojevoj rezerv a ostře kritizoval lajdáctví důstojníků, rozmáhající se alkoholismus a nedostatek prostředků pro efektivní rozvědku a korekci dělostřelecké palby.
„Potřebujeme vycvičené piloty průzkumných dronů. Je jich málo, ne-li žádné. Máme tady drahý dron Mavic 3T darovaný dobrovolníky. Ale dostali ho do rukou idioti. Nelétají s ním, protože to neumějí a bojí se, že to poserou, ale mají sto důvodů, proč ho nechtějí dát jiné jednotce. Je jim u prdele, že takové zařízení může zachránit spoustu životů, ať na něj radši padá prach,“ stýská si autor kanálu Bojevoj rezerv.
Palba do vlastních řad je podle něj kvůli téměř nulovému spojení mezi sousedícími jednotkami na denním pořádku. „Jsi vystrašený, čekáš na pidary (hanlivé označení Ukrajinců, pozn. red.) a najednou to koupíš od svých. A když všichni sedí v alkoholických výparech, tak se to děje pořád. Jindy naši odpálí z minometu deset ran, myslí si, že pálí po ukropech a najednou se z radia ozve: Copak vám jeblo? Pálíte po nás, debilové!“
Vzdušná převaha
Ukrajincům se za Dněprem podařilo vylodit už několikrát, pouze v případě obce Krynky se ovšem dá hovořit o skutečném předmostí. Před třemi týdny sem údajně přesunuli i několik kusů obrněné techniky. Ukrajinskou námořní pěchotu zde podle litu The Kyiv Post podporují bezprecedentní počty malých civilních dronů pilotovaných dobrovolníky.
Ukrajinci přesunuli na levý břeh Dněpru obrněnou techniku, stále drží pozice |
Operátoři ukrajinských FPV dronů jsou navíc na rozdíl od Rusů extrémně rychlí a efektivní, ostatně o víkendu u Krynek zaznamenali nový rekord. Od chvíle, kdy výzvědný dron zachytil ruský obrněnec pálící po ukrajinských pozicích, do jeho zničení kamikadze dronem uplynulo pouhých osmdesát sekund.
Předmostí u Krynek je tak možná jediným místem na frontě, kde mají Ukrajinci vzdušnou převahu. Není to náhoda. „Ukrajinští dělostřelci, operátoři dronů a experti na elektronický boj strávili začátkem podzimu několik týdnů zaměřováním ruské protivzdušné obrany a rušiček podél levého břehu Dněpru a zároveň zřizováním vlastních rušiček dronů,“ píše vojenský expert časopisu Forbes David Axe.
Význam předmostí ležícího asi 40 kilometrů severovýchodně od Chersonu ale nelze příliš přeceňovat. Pravděpodobnost, že se Ukrajincům podaří přes Dněpr přepravit větší počet obrněné techniky a rozmáčeným terénem postoupit hlouběji do vnitrozemí, není příliš pravděpodobná. Podle některých ruských blogerů tak proti Krynkám nemá smysl bezhlavě útočit a snažit se předmostí za každou cenu zlikvidovat.
„Ukrajinská armáda na udržení předmostí vynakládá značné množství sil a zdrojů. Kontroluje jen úzký pruh země podél břehu řeky, která nemá žádnou hloubku a je v dosahu libovolné střelné zbraně,“ píše telegramový kanál Vojennaja chronika s tím, že pro ruskou armádu je dnes výhodnější držet si Ukrajince ne levém břehu Dněpru na dostřel a postupně je nechat krvácet.
#Russian Off. Campaign Assessment, Nov. 29, 2023: The apparent Russian failure to establish a cohesive cmd. structure among forces defending on the east (left) bank of #Kherson Oblast continues to degrade Russian morale & combat capabilities. 1/6
Full: https://t.co/viu2p2jq5q https://t.co/Q0Z8w8ySRh
