Za poslední bezmála čtyři roky budou Srbové volit nový parlament už potřetí, upozornila agentura AP. Naposledy šli k volbám loni v dubnu, kdy získala pohodlnou většinu Vučičova Srbská pokroková strana (SNS). Zároveň s nadcházejícím hlasováním se budou v 65 srbských městech a obcích včetně hlavního města Bělehradu konat i volby komunální.
Politické vakuum v období kolem voleb a nefunkční parlament podle pozorovatelů Vučičovi umožní získat čas a oddálit důležitá rozhodnutí o vztazích s Kosovem. To vyhlásilo nezávislost v roce 2008, Bělehrad ho však dodnes považuje za svou jižní provincii. Úmysl vyhlásit volby Vučić oznámil už v polovině října, také s ohledem na rozsáhlé protivládní demonstrace a politickou krizi.
„Žijeme v době, kdy je nutné, abychom se všichni sjednotili v boji za životně důležité zájmy Srbska, v době, v níž budeme vystaveni četným tlakům, a to jak kvůli našemu postoji ke Kosovu, tak kvůli dalším regionálním a globálním otázkám,“ řekl Vučić po podpisu výnosu o rozpuštění parlamentu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během úterní návštěvy Bělehradu uvedla, že pokud chtějí Srbsko a Kosovo vstoupit do EU, musí zintenzivnit úsilí o normalizaci vzájemných vztahů. Srbsko se podle ní také musí připojit k západním sankcím proti Rusku kvůli invazi na Ukrajinu, vymýtit korupci a organizovaný zločin, reformovat ekonomiku, zlepšit soudnictví, podnikatelské prostředí a dodržování lidských práv.
Podle komentátorů je cílem Vučičova kroku také upevnit vlastní pozice a reformovat vládnoucí SNS, jejíž popularitu oslabily měsíce protivládních protestů podnícených v květnu dvojicí šokujících hromadných vražd. Účastníci demonstrací mimo jiné vinili provládní média z podněcování nenávisti a oslavování násilí v zemi. Srbská premiérka Ana Brnabičová nabídla prezidentovi svou demisi už v červnu.
Připomínalo to válečný stav. Srbsko truchlí za mrtvé při střetu v Kosovu |
Podle říjnového průzkumu bělehradské agentury Stata by aliance vedená SNS nyní získala ve volbách asi 44 procent hlasů, a k obsazení většiny křesel v 250členném parlamentu by tak musela hledat spojence. Středolevý opoziční blok Srbsko proti násilí by dostal 38 procent a ultranacionalistické a otevřeně proruské strany dohromady kolem 11 procent hlasů.
Vučić, jenž loni obhájil druhý pětiletý mandát, v květnu sice odstoupil z pozice předsedy SNS, ale na politiku strany si uchoval značný vliv. Opozice a lidskoprávní skupiny jej a jeho spojence viní z autokracie, potlačování svobody médií, volebních podvodů, násilí namířeného proti politickým oponentům, korupce a vazeb na organizovaný zločin. Vučić i jeho strana tato obvinění odmítají.
