Od Maďarska přes Polsko až po Itálii a Finsko, tam všude dnes vládnou síly označované dříve jako populistické nebo nacionalistické. Nástup protisystémových stran a jejich posun do evropského politického mainstreamu zrychluje a politologové jsou nuceni hledat pro ně nové nálepky.
Letos na podzim se v Evropě konají troje parlamentní volby, ve kterých si výrazné naděje na úspěch dělají strany vymykající se z tradičního rozdělení politického spektra. Někdo by je označil jako populisty, jiní je mají za nacionalisty nebo krajní pravici. V mnohém se liší, jedno je však spojuje: národovectví a hlasitý odpor vůči establishmentu a liberalismu.
Už tento víkend se bude volit na Slovensku, kde průzkumy favorizují Smer-SD. Stranu expremiéra Roberta Fica, kterému nezlomily vaz ani masové demonstrace po vraždě Jána Kuciaka, ani strašidelné důkazy o napojení jeho kabinetu na mafii. Buldok slovenské politiky se v důsledku chaotické vlády svých nástupců a úspěšné orientace na proruské sentimenty ve společnosti vrátil v plné parádě.
O dva týdny později půjdou k volbám Poláci.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.
