 |
Jak vytvořit auto s tím nejodpudivějším vzhledem na světě? Vlastně to není až tak složité. Jak vysvětluje Tom Preston, šéfmanažer společnosti Hippo Leasing, postačilo k tomu provést analýzu těch nejčtenějších článků v motoristických magazínech, které zmiňovaly současné legendy odpornosti.
Pokaždé, když bylo v nějakém popisku zmíněno, že je nějaké auto ošklivé, neforemné a vůbec nehezké, udělali si čárku. Vznikl tak seznam celkem 116 unikátních modelů automobilů, které byly často kritizovány za svůj vzhled.
Některé modely vozů se ve spojení s popiskem „nejošklivější auto“ objevovaly častěji, než jiné. Protože o tom, že Pontiac Aztek nebo Fiat Multipla se designérům vážně nepovedly, dnes pochybuje málokdo. Právě na základě vizuální podoby desítky těchto nepovedených vozů vývoje vystavěli Deformis 10.
Nissan Juke
Slůvko deformis znamená v latině ošklivý. A Deformis 10 je záměrně vytvořená monstrozita plná ošklivostí, digitální směs těch nejméně hezkých vozů na trhu. Je to vůz, který se nemá líbit vůbec nikomu.
Pro jeho vyobrazení bylo třeba najít vnější skořápku. Tělo, do něhož by bylo možné vsadit a posešívat jednotlivé podivnosti z nehezkých aut. Tím základem se stal Nissan Juke. „Díky svému neobvyklému celkovému tvaru posloužil jako výchozí bod,“ vysvětluje Preston.
Nissan Juke sám o sobě nebyl vyloženě špatným autem. Tohle kompaktní SUV jezdilo (a jezdí) slušně, bylo k dostání s řadou volitelných doplňků. Pochvalovali si ho zejména řidiči ve věku od 30 – 45 let. Nicméně jeho čelo skutečně nebylo pastvou pro oči.
Deformis 10 si z Nissanu Juke vzal tvar přední části, přední nárazník a taky světla na kapotě.
Novodobý Fiat Multipla v roce 1998 šokoval svým vzhledem i využitím obestavěného prostoru.
Omyl, který bolí už napohled? Podle analýz v motoristických žurnálech je to nepochybně Fiat Multipla. Když se někde psalo o nejošklivějším autě, bylo to velmi pravděpodobně o Multiple.
Fiat se s ní pokusil udělat díru do světa mezi lety 1998–2010. Povedlo se. Ale ukázalo se, že je to spíš černá díra, v níž mizely poslední zbytky dobré reputace italské automobilky. Vzhled byl zkrátka až příliš odvážný. Radikální. A ne v pozitivním smyslu. Naštěstí od roku 2010 už se nevyrábí.
Pro tvůrce Deformis 10, toho nejošklivějšího digitálního křížence, se ovšem Fiat Multipla ukázal velmi hodnotným příspěvkem. Využili z ní design předsazených nárazníků, provedení čelního skla a kapoty.
Pontiac Aztek
Do historie automobilismu je možné vstoupit různými způsoby. Pontiac Aztek se nicméně zapsal jako ten největší propadák v historii automobilového průmyslu.
Pramizerný Pontiac Aztek se pro svou ošklivost stal hvězdou seriálu Breaking Bad (Perníkový táta). Pozorní diváci zaznamenali, že tímhle neforemným vozem jezdil Walter White. Ale to bylo také naposledy, co se s ním pojila nějaká vlna zájmu. Jeho výroba byla po zásluze ukončena v roce 2005.
Deformis 10 si od něj vypůjčil výrazné podběhy kol i „průstřel na zadnici“, respektive nepřehlédnutelné víčko nádrže.
Chrysler PT Cruiser
Myslíte si, že už to nemůže být horší? Pak je asi na čase připomenout Chrysler PT Cruiser.
Model měl původně oslovit mladší generaci. V Chrysleru doufali, že se u nich ujme pro svůj „oldschool“ design. Jenže to nezabralo, a vůz působil spíš dojmem parodie na veterány. Nijak zvlášť neoslovil ani starší řidiče, kteří jej považovali vzhledově za nemoderní.
V roce 2010 automobilka konečně uznala, že tudy cesta vede jen do záhuby, a výrobu pétéčka potichu ukončila. Nikdo pro něj neplakal. V Deformis 10 z něj uvidíme mřížku, která mu dodala nezaměnitelnou tvář.
SsangYong Rodius
SsangYong Rodius se svým vysoce autentickým vzhledem také zrovna dobře neuvedl. A řidiče neohromily ani jeho vlastnosti.
V recenzích byl popisován jako technologicky nenáročný až vyprázdněný model. Hlučný, pomalý, těžkopádný, nepraktický. Jediné překvapení se s modelem Rodius souviselo s tím, proč byl vlastně ponechán ve výrobě až do roku 2019. Šampionem totiž nikdy nebyl, pokud se tedy nesoutěžilo v ošklivosti.
Nicméně pro digitální monstrozitu Deformis 10 se stal velmi cenným dárcem orgánů. Použity z něj byly zadní světla a spodní část zadního nárazníku.
Ford Scorpio AA-90
V poměru ceny a výkonu si nestál vůbec špatně. Na svou dobu byl vlastně velmi dobře vybavený. A tím co dovedl – vzhledem ke své velikosti – byl vlastně docela příjemným překvapením.
Celé to mělo jen jednu nevýhodu. Ford Scorpio vypadal tak hloupě, že o něj nikdo nestál.
Scorpio je jasným příkladem toho, že i když to vozu dobře funguje pod kapotou, nepovedený design může jeho popularitu naprosto sestřelit. Ford Scorpio prostě nikomu moc neseděl. I když jej v podstatě chválil i Jeremy Clarkson a k jeho uživatelům se počítala například nizozemská královská rodina, tento model se pro svůj „naivní“ vzhled neprosadil.
Do digitální mutace přispěl Scorpio alespoň svými světlomety.
Nissan Cube
Cit pro estetiku patří k věcem, které během svého života přejímáme z okolí. Je to záležitost ovlivněná společností, kulturou. Proto se může vkus tolik lišit a to, co se líbí na jednom konci světa, může být jinde zavrhováno. Což je i případ Nissan Cube.
V Japonsku přebíral ceny za svůj pokročilý design, byl zaplaven chválou a považován za absolutní jedničku ve své třídě. Když ovšem v roce 2012 vyrazil na evropský trh, hned bylo jasné, že je s ním něco v nepořádku. Za celou jednu sezonu se těch vozítek prodalo jen 77.
Nissan Cube se tu uvedl jako auto, které nikdo nechtěl řídit, i kdyby je měl dostat zadarmo. Za tu ostudu by to nestálo. Podobně neslavně dopadl na většině zahraničních trhů mimo Japonsko. Zkrátka nezachutnal. Do Deformis 10 se propsal nezaměnitelným tvarem zadní části a okna.
AMC Pacer
Malý ale široký. To skutečně nezní sexy. Vůz AMC Pacer taky moc sexy nebyl. Vypadal, jako by vedl dlouhý zápas s nadváhou, podměrečností a nadbytečností. A prohrál.
Jeho designu se přitom nedá upřít určitý nápad. Dvoudveřový kompakt byl zajímavou novinkou, osvěžující usazený americký automobilový trh.
Už proto, že se jeho oblé tvary a velká prosklená plocha, v porovnání s tehdejšími konstrukcemi, nepodobaly ničemu, co bylo v té době k vidění. V devadesátých letech to byl poměrně nepřehlédnutelný vůz, který se dokázal vyrovnat rodinným vozům. Tedy, teoreticky.
Nikdy totiž nezaujal motoristy natolik, aby se dokázal plně prosadit. Svou zbytnělou šířkou připomínal rozšláplou žábu, a to se nelíbilo. Deformis 10 si z něj vzal alespoň ikonické vystouplé kryty nábojů kol.
Honda Civic Type R
Honda Civic Type R už v roce 2010 nesplňovala přísnější požadavky na emisní limity, a proto byla její výroba ukončena. Taková je oficiální verze automobilky.
Neoficiální verze zní ovšem trochu jinak: toto auto se prostě nepovedlo, fanoušky značky Honda vyloženě zklamalo. U Civic Type R zmizel někdejší elegantní a přímočarý styl. Nahradilo jej „organické“ zakřivení. A hlavně byl přidán podivný spoiler uprostřed zadního okna, jehož jedinou funkcí bylo, že bránil výhledu dozadu.
Ve finále bylo vyrobeno 14 062 kusů modelu FD2 Civic Type R, a když pokračování tohoto projektu zařízly emise, nikdo moc nesmutnil. V Deformis znovu vstává z mrtvých, tedy v podobě přidaných bočních prahů.
Toyota Prius
Být průkopníkem není snadné. Po letech vám všichni ukážou zkratku tam, kde jste prve tolik bloudili.
Toyota Prius je modelem, který prošlapal cestu elektromobilům. Je asi prvním vozem, který skutečně dokázal ukázat světu, že elektrický pohon před sebou má budoucnost. Že i auto na baterky může být oporou trhu. Zkrátka, Prius si zaslouží trochu uznání.
To ovšem neznamená, že by měl být nekriticky chválen i za svůj design. Ten byl naopak docela klopýtavý a vzhledově nedotažený. Motoristy neoslnil. Když se dnes řekne ošklivé auto, v jednom z dvaceti případů je myšlen Prius. Ano, Toyota Prius má své místo v historii automobilismu, ale k hezkým autům skutečně nepatří.
Deformis 10 na ni vzpomněl tím, že si od ní vypůjčil „předkus“ spodního předního nárazníku. A je hotovo.
Deformis 10
Deformis 10
Co dodat? Tak jako šílený Frankestein zvolal za temné bouře: „Žije!“ – mohli grafici z Hippo Leasing zavolat: „Jede!“
Model sešitý digitálními úpravami, slepenec jednotlivých oči trhajících dílů, ztělesněný neúspěch. Zkrátka, kompozice desítky příšerných vozů dala vzniknout tomu nejošklivějšímu automobilu světa. Autu, které se nejspíš nebude líbit vůbec nikomu.
Deformis 10 je unikát, který ve světě nemá obdoby. Je noční můrou na čtyřech kolech, propadák s předem garantovaným neúspěchem. Naštěstí nikdo nebude mrhat zdroji a energií na to, aby jej vyrobil. Svět je bez něj totiž přeci jen o něco hezčím místem.
Deformis 10
Vtipálci nechtěli odvést jen poloviční práci. Byli si dobře vědomi toho, že nic nedokáže tak dobře pokazit vzhled automobilu, jako nevhodně zvolená barva.
Proto provedli analýzu těch nejžádanějších barev – aby mohli vybrat takovou, která je poptávána nejméně. Která to je? Prý zlatavě pšeničná a její vybledlé odstíny.
Působí dojmem laciné napodobeniny luxusu, nepovedeného kýče ze stodoly. A právě takovou pak doladili vzhled svého výstavního zoufalce. Deformis 10 je díky ní ještě o něco ošklivějším autem.
Omnia Novus
Není to poprvé, co si grafici ze společnosti Hippo Leasing hrají s vizuálním designem neexistujícího automobilu. Letos v lednu vyrukovali s neexistující, ale zato s velmi pravděpodobně vypadající Omnia Novus.
Sice to není žádný zázrak vyvolávající nadšení, nic odvážně kreativního nebo nesmírně přitažlivého, ale též nic, co by bylo třeba hned zavrhnout. Omnia Novus neurazí ani nepotěší, tak nějak ale sedí všem. Aby ne. Jde o digitální směsí poskládanou ze 750 snímků těch 250 nejčastěji prodávaných vozů na trhu.
Jako kdyby se dvaatřicet automobilek rozhodlo ze své společné produkce vytvořit nejmenšího společného jmenovatele, průnik všech variant. Omnia Novus je proto definován průměrnou siluetou, středním objemem, nevýraznou maskou a celkově nepřekvapivým konceptem. Je to učiněné „auto všech aut“. Nebo spíš „auto pro každého řidiče“.
