Leleka-100 je na ukrajinském bojišti asi nejznámější z relativně malých naváděcích dronů, i když původně byl zkonstruován pro průzkum a sledování.
S elektrickým pohonem, tlačnou vrtulí a kamerou vepředu je dron schopný uletět až 100 kilometrů. Pokročilý systém navigace umožňuje práci v tvrdých podmínkách, letounu nevadí teplota ani noc a odolá větru s rychlostí až 20 metrů za sekundu.
Stroj kompletně vyvinula a vyrábí ukrajinská firma DeVIRo, kterou před lety založila pětice nadšených modelářů. Primárně sice není určený pro armádní účely, ale po ruském obsazení Krymu v roce 2014 ukrajinská armáda nadšence přesvědčila, že se jí takové drony budou hodit.
Výroba vzrostla skokově a znovu pak loňské únorové invazi. Továrna na východě jich teď produkuje asi 600 ročně.
Artillery of the 128th brigade strikes at a column of Russian armored vehicles. Artillery fire is adjusted from a Leleka-100 reconnaissance UAV. https://t.co/1BTvDktWcD
Je ale neustále v ohrožení ruských úderů a každé přerušení dodávky elektřiny znamená i přerušení výroby. Pro ukrajinské obránce na frontě jsou ovšem bezpilotní letouny Leleka nepostradatelné. Zachraňují životy a také zásadně ovlivňují dění na bojišti.
Permanentní ohrožení výroby tak donutilo firmu rozšířit výrobu i mimo Ukrajinu a pojistit, že ukrajinská armáda bude mít přísun těchto žádaných strojů, i kdyby v domovské továrně došlo k nějakému neštěstí. A volba padla na Česko.
„Momentálně vybíráme z několika vhodných objektů, jsme před podpisem smluv. Rozhazujeme sítě, co se týká pracovních sil. Ne všechny regiony jsou pro nás úplně ideální. Věříme, že v druhém čtvrtletí nastartujeme výrobu,“ konstatoval Štěpán Neubauer, výkonný ředitel společnosti U&C UAS. Dceřiné ukrajinsko-české společnosti, která bude drony v Česku vyrábět.
Podle plánu české dílny měly produkovat první drony od poloviny roku a do konce roku má mít firma asi 100 zaměstnanců. „První produkty budou částečně saturovat poptávku na Ukrajině. Koncem roku předpokládáme, že zvládneme celý výrobní proces a měli bychom produkovat první drony, které budou moci nést českou vlaječku,“ dodal.
Jak podotkl, jde o velmi unikátní ukrajinsko-český projekt transferu technologie a know-how. „Asi první případ, kdy technologie nemíří z Česka na Ukrajinu, ale opačným směrem,“ konstatoval.
Českou republiku si podle něj zakladatelé vybrali hned z několik důvodů. „Zakladatelům se líbil český přístupu k ukrajinské krizi. Věděli, že jsme byli jedna z prvních zemí, která jim poskytla reálnou pomoc a stále jim pomáhá. To bylo velmi důležité,“ vysvětlil Neubauer.
Jako kalašnikov mezi drony
Za dva až tři roky chce společnost podle Neubauera vyrábět v Česku asi 600 dronů ročně. Takový je kontrakt mateřské firmy s ukrajinskou armádou. Zároveň ale platí, že pokud firma vyrobí něco navíc, Kyjev všechny odkoupí.
Česká „dceřinka“ ale zároveň pracuje na zbrusu novém modelu. Ponese označení Leleka-1000. Bude větší, těžší, unese více vybavení, dostane lepší optoelektroniku a výkonnější benzínový motor místo elektrického.
„Motor je české produkce, trošku zvětšíme křídla a celý dron nafoukneme asi o třicet procent, aby ten unesl benzínový motor,“ popsal s nadsázkou Neubauer s tím, že cesta od návrhu až po zaslání prvního českého motoru trvala jen zhruba měsíc.
#Ukraine:Footage of a Ukrainian RAM II loitering munition (based on the Leleka-100 UAV) used against a target claimed to be a Russian Osa SAM system. We can't verify the type, but the small 3kg warhead is still able to take such a system out of action, damaging radar/electronics. https://t.co/R5lU4Zxwol
Upozornil, že právě čtyřnásobný dolet oproti předchozímu modelu, bude klíčovou vlastností. Pro vojáky na Ukrajině, kteří stroje používají přímo v boji, jde pro extrémně důležitý faktor. „Schopnost hledat cíle a navádět na ně precizní dělostřeleckou palbu na nesrovnatelně větší vzdálenost, je daleko bezpečnější pro operátory dronů, kteří nezřídka přicházejí o život,“ řekl.
Právě bojové zkušenosti z velmi intenzivního konfliktu jsou podle něj tím, co drony ukrajinské a brzy i české výroby staví na míle daleko před konkurenci. Někdy je proto letoun Leleka označován za „AK-47 mezi drony“ (Pozn.autora: ruská útočná puška Kalašnikov proslulá svou odolností a spolehlivostí).
„Když ho nakreslíte a zkusíte prodat, nebude to zrovna ta nejdesignovější věc, ale spolehlivost a minimální potřeba údržby z něj dělá legendární zbraň,“ uvedl Neubauer.
Stejně tak drony Leleka prošly krutými bitvami. A navíc má firma okamžitou a neustálou zpětnou vazbu k jejich fungování. Už rok totiž každý týden za vývojáři a techniky přijíždějí ukrajinští operátoři přímo z bojiště a sdílí s nimi nejčerstvější zkušenosti a náměty, jak stroj dále zdokonalovat.
„52 cyklů. To nikdo jiný mít nemůže. Proto má Leleka přesně vybalancovaný poměr vlastní váhy a nosnosti, ověřenou kvalitu obrazu a rozpoznávání objektů a dokonce i hlučnost stroje je naprosto precizně vychytána tak, aby ze tří set metrů nikoho neupozorňovala,“ popsal Neubauer.
Připustil, že „tvrdé“ parametry nejnovějších dronů podobných kategorií budou u všech světových výrobců asi hodně podobné a s minimálními rozdíly. „Zásadní je ale absolutní spolehlivost. My ji mámě stoprocentní a to ostatní teprve hledají,“ konstatoval.
Budoucnost není jen válečná
Nebývalý zájem o stávající stroje i nový chystaný model podle Neubauera potvrzuje, že ukrajinsko-české drony mají velký potenciál i ve svém původním určení. Firma registruje poptávku od řady ministerstev vnitra a obrany z Blízkého východu nebo například Bangladéše, kde chtějí Leleku využít k dohledu na letištěm.
Škála využití je velmi pestrá. Od dohledu nad hranicemi nebo kritickou infrastrukturou, přes pátrání po ztracených osobách až po pomoc hasičům při lokalizaci požárů. „Najednou můžete mít oči ve vzduchu deset a více hodin,“ řekl.
Video from Aerorozvidka Carlson showing a Leleka-100 UAV used to correct indirect fire on a Russian vehicle.
https://t.co/HhyY5uTxha https://t.co/NUQ9lmdyWW
Nový model dronu z českých dílen chce firma vyrábět také ve standardech NATO a odpovídající novým vizím válčení, jako je propojitelnost do rojů a možnost komunikace třeba se stíhačkami. Nad hranicí konfliktu tak budou moci létat desítky dronů a informace o situaci z obrovské části území může dostávat pilot přímo do kokpitu.
„Jsou tam některé standardy, které ukrajinská armáda nepožaduje, protože je pro ní nyní pochopitelně výhodnější mít 600 dronů, kterým se mírně chvěje obraz, než standard NATO se superpestrým a nehybným obrazem,“ konstatoval Neubauer.
Vývojáři se také nebrání úpravám přímo a míru. Podle Neubauera měla firma nedávno jednání s českými výsadkáři. Zajímala je prý možnost, zda by šel dron složit do batohu na záda.
„Není problém, MacGyveři na Ukrajině si s tím hravě poradí,“ uvedl s odkazem někdejší populární americký akční televizní seriál MacGyver, ve kterém hlavní hrdina díky skvělým znalostem dokázal prakticky z „ničeho vyrobit všechno potřebné“ pro záchranu všech i sebe samotného.
