„Já nechtěl Příbram opouštět, protože po fotbalové stránce to tam fungovalo,“ tvrdí kmenový hráč Bohemians Praha 1905. „Jenže mi bylo slíbeno, že to bude fungovat i finančně. Ale po dvou týdnech zimní přípravy jsme nenastoupili k přáteláku. Co se psalo, je všechno pravda.“
Výplaty nechodily, a tak se hráči Příbrami odhodlali k bezmála dvoutýdenní stávce. Gáže ve druhé lize není omračující, takže fotbalisté se ocitli v nouzi. „Nechci být úplně konkrétní a přesný, ale bylo to tam dost špatné v tomhle ohledu,“ nezachází třiadvacetiletý hráč do podrobností. „Já jsem mladý kluk, ligu jsem předtím hrál jen půl roku, ani v cizině jsem nebyl, našetřeno jsem neměl. Potřeboval jsem, aby mi peníze chodily, takže jsem využil možnost změnit hostování.“
Sportovně sláva, finančně malér. Pocity z angažmá v bývalém prvoligovém klubu se v Osmančíkovi mísily. „Nechci to hanit. Trenérský tandem Zápotočný – Nikl dokázal vytvořil takovou atmosféru, že jsme na podzim na finanční potíže nemysleli. Byli jsme parta. Extrémně mladý kádr, měli jsme k sobě blízko, až na Tomáše Wágnera jsme měli hráče, jejichž věk začínal dvojkou nebo jedničkou. A dostali jsme se na vlnu co se týče sbírání bodů,“ líčí podzimní jízdu. „Jenže po půl roce jsme začali víc bilancovat, přišly Vánoce a my zjistili, že peníze potřebujeme.“
Středočeskému klubu se přitížilo i kvůli zdravotním trablům jeho bosse Jaroslav Starky. „Nějakou dobu byl mimo kvůli dlouhodobé nemoci. Měl to těžké, kvůli své absenci nemohl shánět peníze. Nevím přesně, co mu bylo, ale slyšel jsem, že to bylo dost špatné. Klub vedl jeho syn Honza Starka,“ prozrazuje Osmančík.
Příbram už trénuje a chystá se na jarní start pod novým trenérem Dušanem Uhrinem mladším, neboť duo Zápotočný – Nikl se přesunulo do Českých Budějovic. Ani Osmančík, autor čtyř podzimních gólů, už u Litavky není.
„V Příbrami jsem řekl, že pokud bude jiná varianta, rád bych odešel. Měl jsem zprávy, že Varnsdorf finančně funguje dobře. Pro svojí hlavu jsem potřeboval odejít, trošku víc se soustředit na fotbal než finance,“ osvětluje, proč se narychlo přesunul do severního cípu republiky. Sám volal trenérovi Miroslavu Holeňákovi, který ho už dřív lákal. „Jsem vděčný, že se mě tady ujali, že mě takhle opožděně po startu přípravy přijali. Doufám, že jim to vrátím.“
V nejvyšší soutěži nasbíral v dresu klokanů 18 startů, dal jeden gól. „Teoreticky byla možnost i teď zůstat v kádru Bohemky, ale já to nechtěl, můj agent taky ne. Já chci hrát fotbal, ne se jen kasat, že jsem člen ligového kádru. Potřebuji strávit co nejvíc času na hřišti. Chci se ve Varnsdorfu ideálně posunout fotbalově tak, abych se vrátil do Bohemky nebo jinam do ligy a byl jsem schopný hrát v týmu důležitou roli,“ plánuje.
Pavel Osmančík
Třeba na postup zaútočí i s Varnsdorfem, který se drží v závěsu za barážovými příčkami. „Rád bych se pral o předek a týmu pomohl dobrými čísly k zisku bodů. Hlavně svojí rychlostí, náběhy za obranu, to je moje. A pan Holeňák je podobný jako trenéři Zápotočný s Niklem. Ti mi extrémně seděli. Jak tím, jakou nastavili atmosféru, tak viděním fotbalu. Uměli mě využít. I proto jsem volil Varnsdorf,“ nachází další důvody pro svůj přesun.
A zmiňuje i jiné plus, proč se trmácet skoro na konec světa. Bydlí totiž přímo na stadionu. „Je dobré, že vstanu, sejdu dolů a jsem v šatně. Ve Varnsdorfu se člověk může vážně soustředit jen na fotbal, přidávat si po tréninku na hřišti nebo v posilovně. Ideál.“
