Tragický osud posádky Apolla 1, která zemřela v lednu roku 1967 kvůli požáru kabiny na startovací rampě, zpomalil celý program. Byly vynechány lety Apolla 2 a 3 a další tři starty se uskutečnily jen s lodí bez posádky. Teprve poté se NASA odvážila do lodi posadit novou posádku.
Loď mezitím prošla řadou konstrukčních změn. Nakonec se vše podařilo a 11. října 1968 se na rekonstruované lodi Apollo 7 poprvé vydali do vesmíru astronauti Walter M. Schirra, Walter R. Cunningham a Donn F. Eisele.
Raketa Saturn 1B dopravila Apollo 7 na jedenáctidenní cestu okolo Země. Během letu posádka překontrolovala všechny aparatury. Vadily drobnosti, nicméně nepříjemné drobnosti: nízká teplota, kvůli níž se nachladili a dostali rýmu, a jídlo, které měli s sebou a nechutnalo jim.
Rusové podcenili Američany a závod o Měsíc prohráli. Exkluzivní seriál o dobývání vesmíru |
Apollo obletělo zemi 163krát a posádka při letu vyzkoušela i přibližovací manévr, který testoval dokování a setkání na oběžné dráze Měsíce s využitím třetího stupně nosné rakety Saturn 1B. Posádka úspěšně dokončila osm testů, při nichž zažehla motor servisního modulu, změřila přesnost činnosti všech systémů kosmické lodi a také uskutečnila první přímý televizní přenos činnosti palubní posádky. Let dlouhý 263 hodin a dlouhý 4,5 milionu kilometrů skončil 22. října 1968 v Atlantském oceánu.
Pak již následovala první cesta k Měsíci, kterou zahájila posádka Apolla 8 krátce před vánočními svátky, 21. prosince 1968.
Pilot, fyzik i podnikatel
NASA připomíná bohatý život Waltera R. Cunninghama.
Cunningham se narodil 16. března 1932 v Crestonu ve státě Iowa. Vystudoval střední školu kalifornském městě Venice a poté v roce 1960 získal bakalářský titul s vyznamenáním z fyziky a v roce 1961 magisterský titul s vyznamenáním z fyziky na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. V roce 1974 pak dokončil doktorát z fyziky na Harvard Graduate School of Business.
V roce 1951 vstoupil do námořnictva a sloužil v aktivní službě u americké námořní pěchoty, do důchodu odešel v hodnosti plukovníka. Jako noční stíhací pilot odlétal 54 misí v Koreji. Tři roky pracoval jako vědecký pracovník pro společnost Rand Corporation. V Randu pracoval na utajovaných obranných studiích a problémech souvisejících se zemskou magnetosférou. Cunningham nasbíral víc než 4 500 letových hodin ve 40 různých letounech, z toho víc než 3 400 v proudových letounech.
Cunningham byl vybrán jako astronaut v roce 1963 v rámci třetího výběrového kola astronautů NASA.
Před zařazením do posádky Apolla 7 byl Cunningham členem hlavní posádky Apolla 2 až do jeho zrušení a záložním pilotem lunárního modulu Apolla 1.
Cunninghamovým posledním úkolem v NASA bylo vedení oddělení Ředitelství letových posádek Skylabu.
„Walt Cunningham byl stíhací pilot, fyzik a podnikatel – ale především byl průzkumník. Při letu Apollo 7, prvním startu mise Apollo s posádkou, se Walt a jeho kolegové z posádky zapsali do historie a připravili půdu pro generaci Artemis, kterou vidíme dnes,“ uvedl administrátor NASA Bill Nelson.
Za své zásluhy byl uveden do Síně slávy astronautů, Mezinárodní vesmírné síně slávy, Síně slávy letectví v Iowě, Síně slávy Leteckého a vesmírného muzea v San Diegu a Síně slávy v Houstonu. Cunningham a posádka Apolla 7 si také vysloužili cenu Emmy v podobě Zvláštní ceny Národní akademie televizního umění a věd.
