„Je to uznání pro komunitu řemeslných pekařů. Bageta je mouka, voda, sůl, droždí a řemeslné know-how,“ uvedl v prohlášení Dominique Anract, předseda Národní konfederace francouzských pekáren a cukráren.
Spotřeba baget ve Francii postupně klesá, přesto se jich denně upeče přibližně 12 milionů. Klesá také počet řemeslných pekáren, které dodržují tradiční postup výroby tohoto francouzského pečiva.
BREAKING
New inscription on the #IntangibleHeritage List: Artisanal know-how and culture of baguette bread.
Bravo #France !
ℹ️ https://t.co/n5nd2IfvLJ #LivingHeritage https://t.co/MINHjuVffK
Ještě v roce jich bylo 55 tisíc, dnes už je řemeslných pekáren jen asi 35 tisíc. Zápis na seznam UNESCO je důležitý právě pro uchování tradic, domnívají se pekaři i politici, kteří bagetu v roce 2021 na prestižní seznam nominovali.
Francouzský název baguette znamená také hůlka. Nominaci tradičního pečiva podpořil i prezident Emmanuel Macron, který bagetu označil za „250 gramů kouzel a dokonalosti“.
Bagety, sůl a jedna stračena: války, které vznikly pro kus žvance |
Bageta, která je dnes symbolem Francie po celém světě, je ústřední součástí francouzského jídelníčku již nejméně 100 let a o jejím původu koluje několik pověstí. Podle jedné z nich ji vymysleli pekaři Napoleona Bonaparteho, aby se jeho vojákům pečivo lépe nosilo. Podle jiné legendy bagetu vynalezl rakouský pekař August Zang, píše agentura Reuters.
Výbor tento týden posuzuje 46 návrhů na zařazení na seznamu nehmotného kulturního dědictví, včetně společného návrhu Česka a dalších pěti států na zařazení vorařství do tohoto seznamu. O této nominaci se rozhodne ve čtvrtek.
Kubánský rum, korejská polévka či japonský tanec
Na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO se ve středu kromě francouzské bagety dostala také tradiční výroba kubánského rumu či severokorejské nudlové polévky, tradiční korejský tanec masek či japonský tanec furjú odori. Mezivládní výbor pro ochranu nehmotného kulturního dědictví UNESCO v těchto dnech posuzuje 46 návrhů, včetně společné nominace Česka, Rakouska, Německa, Lotyšska, Polska a Španělska na zařazení vorařství do tohoto seznamu.
„Uznání tradiční výroby rumu a znalosti kubánských mistrů je pro nás velkou ctí,“ komentoval zápis agentuře AFP jeden z kubánský mistrů výroby rumu Asbel Morales. Více než 155 let a osm generací si předávalo znalosti přípravy tohoto nápoje. Tento lehký rum se 40 procenty alkoholu se získává z třtinového sirupu nebo melasy, uvedla AFP. „Je to forma způsobu života, která zahrnuje etický kodex, respekt ke kultuře kubánského rumu, jeho historii a osvědčeným postupům, které přesahují značky i trh,“ píše se v kubánské návrhu k UNESCO.
Na seznam výbor zasedající v marockém Rabatu ve středu zařadil také například francouzskou bagetu, tradiční korejský tanec masek zvaný talchum, který kombinuje tanec s vyprávěním, a má tak prvky divadla. Na seznamu UNESCO je nově i japonský rituální tanec furjú odori či přípravu nudlové polévky nengmjon, která je severokorejským národním jídlem.
Mezi návrhy, o nichž má ještě výbor UNESCO rozhodnout, je například i žádost několika zemí, včetně Slovenska, o zápis chovu plemene koní lipicán, Srbsko zažádalo o zápis tradiční výroby pálenky šljivovica a několik blízkovýchodních zemí chce společně uspět se zapsáním pěstování datlovníku.
