Ukrajinci se připravují na nejhorší zimu svého života.  Výpadky proudu v Kyjevě...

Ukrajinci se připravují na nejhorší zimu svého života. Výpadky proudu v Kyjevě jsou po útocích ruských raket jsou stále častější. (20. listopadu 2022) | foto: AP

Rakety uvrhly Kyjev do doby kamenné, zima žene lidi z Chersonu a Mykolajivu

  • 533
Ukrajinci se připravují na nejhorší zimu svého života. Výpadky proudu po útocích ruských raket jsou stále častější. Pro lidi v panelácích s výhledem na válkou zmítané hlavní město je to smrtící past. Kvůli zimě plánuje ukrajinská vláda evakuaci osvobozených měst Chersonu a Mykolajivu. Má obavu z humanitární krize, kterou by klesající teploty mohly způsobit.

Ukrajinu zasahují velké výpadky proudu. Světlo nesvítí, voda neteče a ani jídlo se nedá uvařit. Pokud nastane útok ruské rakety, není žádný funkční výtah, který by pomohl v úniku z 21. patra.

„Ruské údery uvrhují Ukrajinu do doby kamenné,“ říká Anastasia Pyroženková. Během nedávného 24hodinového výpadku měl její 26patrový výškový dům proud jen půl hodiny. Říká, že „vojenské životní podmínky“ vyhnaly ji i manžela z jejich bytu.

Výpadky proudu v Kyjevě jsou po útocích ruských raket jsou stále častější. (11. listopadu 2022)

„Náš dům je nejvyšší v oblasti a je skvělým cílem pro ruské rakety, takže jsme odešli z bytu k rodičům a připravujeme se na nejhorší zimu v životě,“ řekla pětadvacetiletá žena.

Situace v ukrajinském hlavním městě Kyjevě a dalších velkých městech se po největším raketovém útoku, který se minulý týden zaměřil na energetickou síť v celé zemi, drasticky zhoršila. Ukrajinský státní provozovatel rozvodné sítě Ukrenergo oznámil, že 40 % Ukrajinců má potíže kvůli poškození nejméně 15 hlavních energetických uzlů po celé zemi.

6. listopadu 2022

Výpadky elektřiny mohou trvat od několika hodin až po několik dní, varovala společnost a uvedla, že „tuto zimu potřebujeme odolnost a odvahu.“

Evakuace Chersonu a Mykolajivu

Ukrajinská vláda plánuje evakuaci Chersonu a Mykolajivu kvůli přicházející zimě. Boje v obou jihoukrajinských městech vážně poničily klíčovou energetickou infrastrukturu a ukrajinské úřady vyjádřily obavu z humanitární krize, kterou by klesající teploty mohly způsobit. Pomoc s evakuací nabídne v následujících dnech vláda těm, kteří mají zájem odejít dobrovolně, informoval dnes list The New York Times.

„V současnosti nemluvíme o nucené evakuaci, ale i v případě dobrovolné evakuace nese stát odpovědnost za dopravu. Lidé se musí dostat do místa, kde budou moct strávit zimu,“ uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.

Gubernátor Chersonské oblasti Jaroslav Januševyč vyzval k evakuaci do bezpečí už 13. listopadu. Tato výzva ale souvisela s vysokým rizikem nepřátelských útoků po stažení ruských jednotek z oblasti.

Tisíce civilistů město opustily už před ruskou okupací a ti, kteří zůstali, jsou často starší a nemohoucí. Stejně tak je častým cílem ruského ostřelování město Mykolajiv, které se nachází zhruba 60 kilometrů na severozápad od Chersonu.

Po stažení ruských jednotek z Chersonu usiluje ukrajinská vláda o obnovení klíčové infrastruktury a základních služeb a v posledních dnech byly částečně obnoveny dodávky elektrického proudu. Do města dorazilo přibližně 80 tun humanitární pomoci v podobě hygienických balíčků, dek, generátorů, balené pitné vody a dětského zimního oblečení, uvedl Januševyč.

Nefunkčnost vedení vysokého napětí

Také starosta Kyjeva Vitalij Kličko zdůraznil, že je třeba být připraven a odolný tváří v tvář možnému výpadku elektřiny. „V nejhorším případě. Vlastně o tom nerad mluvím, ale musím být připraven, že nebudeme mít elektřinu, vodu, topení, služby a komunikaci,“ řekl Kličko v pátek agentuře AP.

Společnost Ukrenergo v prohlášení uvedla, že „nefungují tisíce kilometrů klíčových vedení vysokého napětí“, což ovlivňuje celou zemi. Zveřejnila obrázek trafostanice, která byla zničena ruskou raketou, a bez proudu tak zůstalo asi 400 000 lidí. Podle zprávy „jsou nyní v energetické soustavě desítky takových transformátorů. Toto zařízení nelze rychle nahradit“.

Prezident Volodymyr Zelenskyj po úderech z minulého týdne uvedl, že více než 10 milionů Ukrajinců zůstalo bez elektřiny; v neděli se podle něj situace v některých oblastech zlepšila.

„Obnova sítí a technických možností dodávek, odminování přenosových vedení, opravy - vše probíhá nepřetržitě,“ řekl Zelenskyj ve svém nočním projevu.

Podle něj byl výpadek proudu naplánován na nedělní noc v 15 regionech a ve městě Kyjev. Ukrenergo uvedlo, že v pondělí budou plánované odstávky ve všech regionech.

S prvními mrazy Kyjev zřídil tepelné útulky

Prudké ochlazení a první sníh výrazně zkomplikovaly situaci v Kyjevě, kde se teploty v zimních měsících často pohybují pod bodem mrazu. Mráz nutí lidi zapínat topení, což drasticky zvyšuje zatížení sítě a prodlužuje výpadky elektřiny.

V souvislosti s klesajícími teplotami kyjevské úřady oznámily, že zřizují komunální topná místa.

Ve třímilionovém městě bylo určeno 528 nouzových míst. Obyvatelé se zde budou moci ohřát, vypít čaj, dobít si telefon a získat případnou pomoc. Topná místa budou vybavena autonomními zdroji energie a také speciálními kotelnami.

Také starosta Kličko hovořil o opatřeních, která byla přijata s cílem připravit se na výpadky energie s příchodem nižších teplot: „Připravili jsme a požádali jsme o další elektrické generátory od našich partnerů, které nám posílají. Pro tento případ máme zásobu nafty a ropy. Máme spoustu teplých věcí. Máme léky.“

Mnozí obyvatelé Kyjeva začali ve výtazích nechávat krabice s jídlem, baterky a powerbanky pro případ, že by v některém z nich někdo uvízl na delší dobu. Kvůli nedostatku elektřiny je narušena veřejná doprava, mnoho malých obchodů nemůže fungovat a některá zdravotnická zařízení mohou pracovat jen v omezeném rozsahu.

Zubař Viktor Turakevič uvedl, že byl nucen odkládat návštěvy svých pacientů „na neurčito“, protože bez elektřiny nemůže jeho klinika v centru Kyjeva fungovat ani přes den a generátor dorazí až za několik týdnů.

„Nemůžeme přijímat pacienty ani s akutní bolestí zubů, lidé musí trpět a dlouho čekat, ale světlo svítí jen několik hodin denně,“ řekl Turakevič. „Ceny generátorů se vyšplhaly do závratných výšek, ale ani s nimi to není snadné.“

Většina nemocnic v Kyjevě už generátory dostala a k výpadkům proudu tam zatím nedochází. Oleksandrivská nemocnice, největší a nejstarší v centru Kyjeva, oznámila, že nezrušila plánované operace, protože nemocnice dostala elektrické generátory z Francie. Generátory byly dodány také do vzdělávacích institucí a sociálních služeb.

„Taková zařízení jsou pro nás prioritou a většina z nich je vybavena autonomními zdroji energie,“ řekl v pátek šéf společnosti Ukrenergo Volodymyr Kudryckij. Mnoho škol v Kyjevě se však potýká s výrazným narušením vyučovacího procesu, neboť nedostatek elektřiny znamená výpadky internetu, které téměř znemožňují dálkové studium.

Osmiletý Jaroslav přestal chodit do své školy v kyjevské čtvrti Vynohradar poté, co raketový útok vyhodil všechna okna školy a poškodil tamní kryt.

„Většina dětí se učila dálkově, ale teď už to není možné,“ řekla v telefonickém rozhovoru Jaroslavova matka Olena, která si z bezpečnostních důvodů nepřála uvádět své příjmení. „Snažíme se děti chránit před hrůzami války, ale zima a nedostatek energie tomu velmi brání.“

Ukrajina nestíhá obnovit energetické zdroje

Rusko zahájilo vojenský útok na Ukrajinu letos 24. února. Od poloviny října čelí Ukrajina rozsáhlému ostřelování energetické infrastruktury. Útoky z minulého týdne závažně poničily energetickou síť země.

Podle Oleksandra Charčenka, ředitele ukrajinského Centra energetického výzkumu, síť ještě není ve stavu, aby se dokázalo předejít rozsáhlým výpadkům proudu v případě dalších útoků.

Charčenko v neděli uvedl, že situace se zlepšuje každou hodinou, ale země potřebuje deset až 12 dní na „obnovení stability sítě, aby příštím útokům mohla čelit sebevědoměji“.

S klesajícími teplotami a stále trvající válkou vyzvala ukrajinská vláda občany, kteří ze země uprchli, aby se ještě nevraceli. Maksym Timčenko, výkonný ředitel soukromé ukrajinské energetické společnosti DTEK, doporučil, aby i další lidé zvážili na následující tři až čtyři měsíce dočasný odchod ze země.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z Ukrajiny před válkou od února uteklo 7,8 milionu lidí, a jedná se tak o největší vysídlení osob v Evropě od druhé světové války.

Tma a zima jako nástroj strachu

Analytici tvrdí, že ruské raketové útoky na energetiku nemají vliv na úspěšný postup ukrajinské armády na jihu a situaci na bojišti obecně.

„Rusové nemohou zvítězit na bojišti, a proto používají zimu a tmu jako zbraň proti civilnímu obyvatelstvu, snaží se zasít paniku, depresi a demoralizovat Ukrajince,“ řekl agentuře AP Volodymyr Fesenko, analytik politického institutu Penta Center v Kyjevě.

Ruský prezident Vladimir Putin „trpí vojenskými porážkami a nutně potřebuje vojenskou pauzu, proto tak divokým způsobem nutí Zelenského k jednání,“ dodal.

Analytik se domnívá, že Kreml se také snaží vyvinout tlak na západní podporu Ukrajiny, protože EU a USA budou nuceny rozšířit balíčky pomoci pro mrznoucí Kyjev uprostřed rostoucích domácích problémů.

„Putin se snaží, aby cena za podporu Ukrajiny byla příliš vysoká - to se týká jak peněz, tak možného nového přílivu uprchlíků do Evropy z mrznoucí země,“ řekl Fesenko.

Kapacity jsou vyčerpány. Česko straší další uprchlická vlna, nemá ubytování

Pyroženková se po opuštění paneláku nastěhovala ke své matce do malého bytu v Kyjevě, kde nyní žije pět lidí. Rodina má dřevěný domek ve vesnici nedaleko Kyjeva a už si připravila dřevo na topení pro případ nucené evakuace.

„Chápeme, že zima může být dlouhá, studená a temná, ale jsme připraveni vydržet,“ řekla Pyroženková. „Jsme připraveni žít bez světla, ale ne s Rusy.“

10. listopadu 2022


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video