Krymští Tataři se modlí v mešitě ve městě Bachčisaraj poblíž Simferopolu. (7. března 2014) | foto: Thomas Peter, Reuters

Jen se nás chtějí zbavit. Ruská mobilizace se nevyhýbá ani krymským Tatarům

  • 92
Před částečnou mobilizací neprchají jen Rusové. Stejný problém teď mají i krymští Tataři, kteří navzdory represím z posledních let zůstali ve své domovině. Mnohým z nich přišel povolávací rozkaz. A podle Ukrajiny i aktivistů na Krymu tyto výzvy chodí nepoměrně více Tatarům než ostatním mužům. Po nových vojácích se Moskva navíc poohlíží i v Abcházii a Jižní Osetii.

„Všude, v každém městě slyším, že většinu mobilizovaných tvoří krymští Tataři. Víme, že se (Rusové) zaměřují obzvlášť na obce s převážně krymským obyvatelstvem,“ uvedl pro list The Guardian aktivista, který žije na okupovaném Krymu.

Tamní Tataři tvoří zhruba 13 procent populace na poloostrově a už od začátku ruské okupace čelí represím. Velká část z nich totiž tehdy odmítla narychlo zorganizované referendum a Krym stále uznává za součást Ukrajiny.

Krymští Tataři

Tataři na Krymu žijí už celá staletí. Usadili se zde ještě dříve, než oblast obsadili Rusové a Ukrajinci. Diktátor Josif Stalin vyhnal ve 40. letech minulého století Tatary za údajnou spolupráci s nacisty z Krymu do exilu ve střední Asii. V roce 1989 jim úřady dovolily vrátit se zpět.

V průběhu let se pak mnohokrát objevily zprávy o politických procesech, o pronásledování politických oponentů, o zmizelých a unesených. Podle Tatarů byl cíl jasný – vyděsit je natolik, aby se vzdali svého území.

A nyní přichází mobilizace. „Pro nás to bude katastrofa, ze které se budeme vzpamatovávat roky,“ upozorňuje aktivista.

Podle ukrajinské lidskoprávní organizace Crimea SOS přišlo zhruba 90 procent povolávacích rozkazů na Krymu právě Tatarům. „Toto je vědomá snaha zničit jejich národ,“ řekl v sobotu také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že Ukrajina má o snaze Rusů Tatary najít a mobilizovat důkazy.

Stejně tak jeho stálá zástupkyně pro Krym Tamila Taševová podotkla, že se ruská armáda na krymskou menšinu zaměřuje schválně. „Krymští Tataři jsou vůči Rusům ten nejméně loajální segment populace. Bylo jasné, že je nedávné ukrajinské vojenské úspěchy povzbudily. Teď za to jsou trestáni,“ říká.

Sama prý dostala desítky zpráv o policistech, kteří v tatarských městech a vesnicích rozdávali povolávací rozkazy. Podle nedělní zprávy ukrajinské organizace Militarnyj také uvedla, že už jich Tataři dostali na 1 500.

„Lidé panikaří. Nevědí, co mají dělat,“ popisuje politička, jež také patří mezi krymské Tatary. Své krajany vyzvala, aby se snažili vyhnout tomu, že jim okupanti patřičné dokumenty doručí. A i kdyby, do náborové kanceláře zkrátka nemají chodit.

Už mobilizovaným mužům pak podle svých slov radí, aby se při první příležitosti vzdali ukrajinské armádě. „Ale samozřejmě se bojíme, že je Rusové prostě střelí do zad,“ podotýká s tím, že odvedení a případná smrt i několika tisíc Tatarů významně poznamená mnoho dalších generací tatarského národa.

Na otázku, zda je moudré ozbrojovat své oponenty, poznamenala, že ani ruské velení není tak hloupé, aby dalo Tatary k sobě. Místo toho je zřejmě rozdělí do různých jednotek.

Někteří tatarští muži se tak z obavy, že se brzy přeruší provoz mezi poloostrovem a pevninou, nyní snaží z Krymu utéct. „Je to to jediné, o čem se bavíme. Jak utéct, jak se schovat, jak se dostat z Ruska. Včera jsem byl na narozeninové oslavě a nikdo nemluvil o ničem jiném. Žádné úsměvy, žádné štěstí. Každý má depku, ženy pláčou,“ líčí aktivista.

Před mobilizací uprchlo 260 tisíc Rusů, policie rozháněla protesty v Dagestánu

Zatímco Zelenskyj Tatary i další obyvatele okupovaných území nabádá, aby se pokusili dostat do oblastí kontrolovaných ukrajinskou armádou. Tataři ovšem prchají i do Gruzie, Arménie, Běloruska či Kazachstánu.

Ostatně jako sami Rusové, kteří teď dostávají své povolávací rozkazy a v kolonách u hranic okolních zemí doufají, že vyslání na frontu uniknou.

Podle původního vyjádření Kremlu se částečná mobilizace měla týkat jen mladších lidí s vojenskými zkušenostmi. V praxi se ovšem ukazuje, že se opatření vztahuje i na muže na hranici penze, na demonstranty zatýkané na náměstích, nemocné či na dávno zesnulé občany. A na Tatary. „Nejdřív se nás snažili koupit, pak se nás snažili utlačovat a teď vidí mobilizaci jako cestu, jak se nás zbavit,“ uzavírá Taševová.

„Posílat občany okupovaných oblastí do války není nic jiného než pokus etnicky vyčistit poloostrov od lidí, kteří vůči Moskvě nejsou loajální,“ míní také poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.

Podle ruského nezávislého portálu Meduza se Kreml rozhodl nabírat i v dalších okupovaných oblastech. Zdrojem nových sil údajně může být i Jižní Osetie a Abcházie. Z Ruskem podporovaných sporných území v Gruzii může na frontu zamířit až několik tisíc mužů, řekl portálu zdroj blízký ruské prezidentské kanceláři. Dodal, že nábor nebude dobrovolný.

26. září 2022


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video