- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Motor F135 je jednou z největších předností, ale také jedním z největších zdrojů problémů letounu F-35. S tahem na forsáži téměř 200 kilonewtonů jde o nejsilnější motor, který byl kdy nainstalován do stíhacího letounu. | foto: Lockheed Martin, public domain
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Na konci osmdesátých let existovala ve Spojených státech řada programů pro náhradu letounů, jejichž morální zastarání ohrožovalo závody ve zbrojení se Sovětským svazem. Náhrada se hledala za kolmo vzlétající letouny AV-8 Harrier či bitevní letouny A-10 Thunderbolt II. Poohlédnout se po další generaci nutil zbrojní mašinérii také již patnáct let úspěšně fungující frontový letoun F-16.
Námořnictvo naproti tomu očekávalo posun od slavných letounů F-14 Tomcat a starších verzí letounu F/A-18 Hornet. V roce 1993 tak vznikl program JAST (Joint Advanced Strike Technology), který spojoval jak požadavky amerického letectva, tak námořnictva a námořní pěchoty. JAST přitom nebyl program, který by sloužil přímo k vývoji nového letounu. Šlo spíš o studii, která měla vycizelovat a rozvinout požadavky jednotlivých složek amerických ozbrojených sil a dát je do kontextu s dostupnými i nastupujícími technologiemi.
Připojte se ještě dnes a získejte: