Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Zelenského je ukrajinská armáda díky novým zbraním schopna „způsobit významné logistické ztráty okupantům“. Díky novým zbraňovým systémům se ukrajinské armádě daří narušovat logistické dodávky ruské armády. „Pro ruskou armádu je čím dál obtížnější udržet své pozice na dobytém území,“ uvedl Zelenskyj.
Kladivo na ruské dělostřelectvo. HIMARS se zapojil do bojů |
Podle náčelníka ukrajinské armády Valerije Zalužného se díky novým systémům, jako je americký HIMARS, také podařilo stabilizovat situaci na bojišti. Informovala o tom v pondělí stanice CNN. Tyto systémy podle něj umožňují „vést útoky s chirurgickou přesností na nepřátelská kontrolní stanoviště či na sklady zbraní a pohonných hmot“, řekl v telefonátu s náčelníkem amerických ozbrojených sil Markem Milleyem.
„Podařilo se nám stabilizovat situaci,“ uvedl Zalužnyj. Podle tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova se situace na bojišti za měsíc změnila ve prospěch Ukrajiny, která v některých oblastech díky novým zbraním dokázala vyvážit ruské síly.
Minus jeden sklad munice. Ukrajinci útočí na klíčové město u Chersonu |
Stanice CNN uvedla, že tento měsíc zaznamenala zhruba dvacítku útoků na ruské sklady a cíle hluboko za frontovou linií.
Ukrajina dostala od USA raketové systémy HIMARS a munici s doletem až osmdesát kilometrů. Kyjev ale od Washingtonu chce munici s doletem výrazně větším, až tři sta kilometrů. V uplynulých dnech navíc Ukrajina dostala od Británie raketomety M270.
Americké ministerstvo obrany ohlásilo, že ve středu se uskuteční další virtuální schůze zemí, které podporují Ukrajinu. První taková schůze se uskutečnila na konci dubna na americké základně Ramstein v Německu. Americký ministr obrany Lloyd Austin jednal v pondělí po telefonu s ukrajinským ministrem obrany Oleksijem Reznikovem. Ten po telefonátu uvedl, že mu Austin sdělil „velmi dobré zprávy“, které zveřejní v příštích dnech.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv
Putin zamířil do Íránu jednat o obilí
Ruský prezident Vladimir Putin se v úterý dorazil do Teheránu, kde se setkal s íránskými vůdci a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Diskuze se zaměřila na obilí, Sýrii a situaci na Ukrajině.
„Ne všechny otázky související s vývozem ukrajinského obilí se podařilo vyřešit, je ale dobře, že se věc dala do pohybu,“ řekl odpoledne Putin po schůzce s Erdoganem a poděkoval mu za pomoc při zprostředkování jednání o vývozu obilí z Ukrajiny přes Černé moře.
Trasa pro obilí. Ukrajina po zisku Hadího ostrova využívá kanál v deltě Dunaje |
Erdogan podle agentury TASS prohlásil, že pozice, kterou zaujala ruská strana ohledně vývozu obilí z Ukrajiny během dřívějších jednání v Istanbulu, byla „velmi konstruktivní“, a Putinovi rovněž poděkoval.
Minulý týden o ukrajinském obilí hovořily v Istanbulu delegace z Ruska, Ukrajiny, Turecka a OSN. Turecký ministr obrany Hulusi Akar po jednáních vyjádřil naději, že se v tomto týdnu podaří uzavřít dohodu o námořní přepravě obilí. Generální tajemník OSN António Guterres označil výsledek jednání v Istanbulu za významný posun vpřed, pokrok potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V ukrajinských přístavech je kvůli válce zablokováno 20 až 25 milionů tun obilí. Dodávky obilí z Ukrajiny jsou přitom klíčové pro řadu zemí na Blízkém východě a v Africe.
Putin se v úterý setkal také s íránským duchovním vůdcem ajatolláhem Alí Chamaneím. Ten prohlásil, že Teherán a Moskva musejí zůstat „ostražití vůči klamům Západu“. Ajatolláh se vyjádřil i k válce na Ukrajině. Označil ji za „tvrdou a těžkou událost“. „Islámskou republiku vůbec netěší, že jí trpí obyčejní lidé,“ prohlásil Chamaneí, který také řekl, že „Rusko si pod Putinovou vládou zachovalo nezávislost“.
Erdogan hrozí operací v Sýrii
Erdogan, jenž se od ruské invaze na Ukrajině staví do role prostředníka mezi Moskvou a Kyjevem, podle agentury AFP hrozí zahájením nové ofenzívy na severu Sýrie proti kurdským bojovníkům. „Turecko chce podniknout v Sýrii ‚zvláštní operaci‘, stejně jako Rusko podniká ‚zvláštní operaci‘ na Ukrajině,“ řekl analytik Vladimir Sotnikov s odkazem na termín, jenž Moskva používá pro svou agresi vůči sousední zemi.
Zatímco Rusko a Írán jsou klíčovými podporovateli syrského prezidenta Bašára Asada, Turecko poskytlo pomoc povstaleckým skupinám, které stále bojují proti Asadovým silám na severozápadě země.
Putin a Erdogan se situací v Sýrii podle mluvčího Kremlu budou zabývat také společně s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím v takzvaném astanském formátu, jehož cílem je podle trojice iniciátorů nalézt mírové řešení situace v blízkovýchodní zemi. První jednání v tomto formátu se odehrálo v roce 2017 v kazachstánské metropoli, která se tehdy jmenovala Astana.
