Ministerstvo zdravotnictví doporučilo i dalším nemocnicím vybudovat speciální ambulance.
„Víme, že fakultní nemocnice toto zřizují na základě nařízení ministerstva. My ale zatím nemáme žádné bližší informace. Možná budeme vědět víc po jednání jihočeského hejtmana s ministerstvem zdravotnictví,“ uvedl Vladimír Novotný, náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví.
Podle Novotného je i bez speciálních ambulancí lékařské ošetření pro ukrajinské uprchlíky dobře dostupné stejně jako pro české občany. „Pokud jde o akutní případ, volá se zdravotnická záchranná služba. Péči poskytujeme samozřejmě i v našich nemocnicích v rámci jednotlivých ambulancí,“ řekl.
Dále připomenul i spolupracující privátní lékaře, kteří nabídli své služby. „Máme seznam těchto lékařů. Jsou jich tam zapsány desítky. Jedná se o různé odbornosti od ortopedů až po praktické lékaře. Tito lékaři jsou ochotni poskytovat péči nad rámec svých povinností. Využíváni jsou třeba pro napsání receptů,“ dal příklad Novotný.
S překladem pomáhá ukrajinský personál
Například v jihlavské nemocnici ošetřili od začátku konfliktu na Ukrajině na pětadvacet válečných utečenců. Podle mluvčí nemocnice Moniky Zachrlové jich bylo nejvíce na dětských pohotovostních ambulancích.
„Měli jsme i několik hospitalizací. Jednalo se o autonehody, úrazy po cestě, zhoršení dětského diabetu, ale třeba i o vytažení stehů. Jsou zde i onkologičtí pacienti,“ uvedla Zachrlová.
Jazykový problém zatím nezaznamenali, a to i díky několika ukrajinským zaměstnancům, kteří v Česku dlouhodobě žijí a s překladem mohou vypomoci.
„Jedna z našich lékařek na ARO pochází z Ukrajiny. V případě potřeby je na telefonu. Vyhradila si při mateřské také jeden den, kdy překládá zdravotnickou dokumentaci,“ dodala mluvčí.
Také havlíčkobrodská nemocnice již ošetřila několik uprchlíků, kteří utekli před válkou na Ukrajině. „Bylo to přibližně deset pacientů. Jednalo se především o prochlazení a zhoršení jejich zdravotního stavu,“ poznamenala mluvčí Petra Černo.
Kromě toho tato nemocnice zajistila ubytování pro dvě lékařky z Ukrajiny a jejich rodiny. „U jedné paní doktorky to dokonce vypadá tak, že by mohla nastoupit na naše oddělení ARO. Má veškerou potřebnou dokumentaci. Nějakou dobu v minulosti v České republice dokonce i žila, takže umí dobře česky. U druhé paní doktorky je bohužel jazyková bariéra,“ uvedla Černo.
Úrazy, bolesti břicha nebo respirační potíže
Ani pelhřimovská nemocnice nemá pro uprchlíky z Ukrajiny vyčleněnou speciální ambulanci. Uprchlíci v případě potřeby přicházejí do konkrétních ambulancí, jako je dětská, chirurgická či interní.
„Na chirurgické ambulanci se ošetření týkalo zatím různých úrazů či bolestí břicha. Na dětské oddělení přicházejí zase nejčastěji s respiračními a zažívacími problémy. Hospitalizované na dětském oddělení jsme měli dva pacienty,“ řekla mluvčí nemocnice v Pelhřimově Alexandra Knapová.
Ani zde nevidí problém v jazykové bariéře. V případě potřeby překladatelských služeb do konkrétních evropských i mimoevropských jazyků disponuje Nemocnice Pelhřimov databankou osob, které tuto službu poskytují. Pokud jde o ukrajinské válečné uprchlíky, ti podle Knapové velmi často přicházejí s vlastním tlumočníkem či osobou, která jim v komunikaci pomáhá.
„Naši zaměstnanci dostali také komunikační karty se základními frázemi. Jsou určené pro různé obory, například pro dětské lékařství, gynekologii, porodnictví a ošetřovatelství. V praxi se tyto karty velmi osvědčily, zaměstnanci si je pochvalují,“ dodala mluvčí nemocnice Knapová.
