Tentokrát byla na střelnici paní Neomylnou. Dvacet ran a dvacet zasažených terčů. To byl základní stavební kámen pro posun Jessiky Jislové z 20. místa po sprintu o třináct příček vpřed. Z Kontiolahti si odváží druhé nejlepší pohárové umístění kariéry.
Jaký je váš návod na likvidaci všech terčů ve stíhačce, Jessiko?
Nedělala jsem si těžkou hlavu z toho, kolik jsem jich sestřelila a kolik mi jich ještě zbývá - a prostě to tam padalo.
Dvacet z dvaceti. Perfektní Jislová byla ve stíhačce sedmá, vyhrála Eckhoffová |
Takže: nad ničím moc nepřemýšlet a likvidovat je automaticky jako v tréninku?
Určitě, to je základ celého biatlonu. Nedělat na střelnici nic extra, ale jen to, co máte naučené.
Také na trati jste se držela i se závodnicemi, které vás jindy v běžeckých časech jasně porážejí. I z toho máte příjemný pocit?
Úplně suprový pocit jsem z mého běhu neměla, ale možná i proto, že jsem si v posledních týdnech odvykla mít víc závodů těsně po sobě. Třetí start v Kontiolahti jsem už dnes cítila. Ale řekla jsem si, že pokud to půjde, bude se snažit držet všech holek, které na trati potkám - a zároveň si nechám malinko sil na závěr. Což mi vyšlo dobře. (V závěrečném kole měla osmý běžecký čas.)
NA ZAČÁTKU. Jessica Jislová právě startuje do stíhacího závodu v Kontiolahti.
S jakým cílem jste vůbec po 20. místě ze sprintu do této stíhačky vstupovala?
Jen jsem se na závod těšila, protože se mi tu zatím závodilo dobře. Jinak si žádná výsledková předsevzetí před startem nedávám. Vždycky si říkám: Dopadne to tak, jak má.
Je z toho vaše druhé nejlepší umístění ve Světovém poháru. A ve statistice časů jen ze stíhacího závodu, kterou IBU také zveřejňuje, jste dokonce v neděli třetí nejlepší ženou dne.
To jsem ani nevěděla. Stíhačku považuji za hodně vydřený závod právě i proto, že si pro ni musíte nastavit dobrou výchozí pozici už ve sprintu. Takže konečné umístění je odměnou za dva závody.
Je pro vás důležitá skutečnost, že jste ukázala, že první desítka ve Francii nebyla náhoda?
Za to jsem moc ráda, že mohu říci: Nebyl jen to jeden závod. Ale úplně nejdůležitější je pro mě, že celá sezona je v mém podání docela vyrovnaná.
Šestnáct závodů v řadě na bodech, takovou bilanci mají kromě vás v poháru už jen Rakušanka Hauserová, Italka Wiererová a Francouzka Braisazová.
To je super, z té série mám fakt radost. Ještě pár závodů zbývá, tak se budu soustředit, abych kvalitně dojela celou sezonu.
V CÍLI. Vyčerpaná Jessica Jislová po úspěšném boji o uhájení 7. místa v posledním kole stíhačky.
Z celkově 18. pozice ve Světovém poháru máte prakticky jisté i dva hromadné závody, které ještě budou na programu.
Na ty se speciálně těším. Mám ráda všechny závody, kde jedu v kontaktu s ostatními.
Existuje i solidní šance, že se český ženský tým v souboji s Itálií probojuje na 5. místo v pořadí Poháru národů, což by znamenalo možnost startu šesti žen v závodech příští sezony. Bavily jste se o tom?
Včera jsme si toho pořadí všimly a chvilku ho rozebíraly. Ale tyhle věci není možné tlačit kdovíjak křečovitě a pořád řešit, že musíme porazit speciálně ten a ten stát. Lepší bude, když se každá budeme soustředit, abychom odvedly co nejlepší práci - a ono to nakonec nějak dopadne.
Stíhací závod vyhrála dnes Tiril Eckhoffová, která se hodně trápila v první polovině sezony, zato od olympiády se rozjela ke skvělým výsledkům. Jak si její znovuzrození vysvětlujete?
Já jsem hlavně už na začátku zimy říkala, že Tiril je v mých očích stále skvělou závodnicí, takže jsem ani nečekala nic jiného, než že se zase zvedne a svoji krizi překoná. Těší mě, že to zvládla, protože je radost na ni koukat a zaslouží si odměnu v podobě takových výsledků.
Nyní míříte do estonského Oteppää, které zažije premiéru ve Světovém poháru. Jaké s ním máte zkušenosti?
Byla jsem tam naposledy na mistrovství Evropy juniorů, už hodně dávno. Tratě si skoro vůbec nepamatuju a navíc se od té doby asi dost změnily. Jsem na Oteppää zvědavá, každé nové místo je fajn, dodá vám nové zážitky. Čas vám pak utíká jinak, když narušíte ten každoroční stereoptyp ze stále se opakujících středisek, kdy se vám už neustálé návraty na ta samá místa slévají dohromady.
V Oteppää by se k českému týmu měly připojit i dvě Ukrajinky, dorostenka a juniorka, které jsou ještě příliš mladé, aby stejně jako dospělí ukrajinští reprezentanti nyní bránily svoji vlast - a v době okupace nebyly na Ukrajině. Jak se vám líbí takové gesto?
Je moc hezké. Moc rádi jim pomůžeme a nabídneme podporu. A myslím si, že nejen my, ale celý biatlon. Určitě je to správné gesto.
