Většina typů bojové techniky používané ukrajinskou armádou je ještě sovětského původu, byť některá byla podrobena modernizaci. Dále to jsou nové typy odvozené od těch původem ze sovětské éry, jako například osmikolový obrněný transportér BTR-3, který nezapře svého předka BTR-80. Vedle toho se ve výzbroji ukrajinské armády objevily také nové domácí typy, mezi které můžeme počítat už také BTR-4, který si stále do velké míry drží linie předchozích strojů. A potom je zde ještě nová technika domácího původu, která vznikla zatím pouze v prototypu či prototypech, kam patří také samohybná 155mm kanonová houfnice 2S22 Bohdana.
Pokud mluvíme o samohybných dělostřeleckých zbraních, tak nejpočetnějšími typy v ukrajinské armádě jsou dnes pásové samohybné houfnice 2S1 Gvozdika (ráže 122 mm) a 2S3 Akacija (ráže 152 mm), počty se udávají kolem 300 kusů od každého z obou typů. Respektive takové počty se udávaly před ruskou invazí, ale dohledatelné údaje o ztracené technice ukrajinské strany dávají tušit, že jsou víceméně platné i týden po jejím zahájení. Za zmínku stojí, že několik desítek 2S1 Gvozdika bylo zakoupeno v letech 2018 a 2019 v České republice, kde stály dobu uskladněné po vyřazení z AČR.
Na houfnici Bohdana je zajímavá skutečnost, že má „západní“ ráži 155 mm. Analogická „východní“ ráže je 152 mm, vidíme ji výše u původem sovětské 2S3 Akacija. Podvozek Bohdany je automobilní, šestikolový. Výhody kolových podvozků v mobilitě po komunikacích a v lehkém terénu zpravidla převažují nad výhodami pásového podvozku v průchodivosti těžkým terénem. V současnosti se tedy minimálně v Evropě u samohybného dělostřelectva preferují podvozky kolové a zde si zaslouží připomenout, že snad nejvýznamnějším průkopníkem takových zbraní s kolovým podvozkem byla československá ShKH vz. 77 Dana.
První veřejné informace o houfnici 2S22 Bohdana přišly v polovině července 2018, kdy bylo prozrazeno, že nebude chybět na kyjevské vojenské přehlídce konané na počest Dne nezávislosti 24. srpna. První a zatím jediný prototyp houfnice Bohdana se tedy účastnil přehlídky spolu s technikou ukrajinskou armádou používanou. Ne, že by se tehdy jednalo vyloženě o polotovar, ale zbraň nebyla ještě stoprocentně kompletní. Chyběla například mechanizace nabíjení, která byla doplněna později.
Samohybná kanonová houfnice 2S22 Bohdana
Proběhlo už několik zkoušek houfnice Bohdana, ale neobešlo se to bez zádrhelů. Problémy technického, ale i netechnického rázu se vyskytovaly především zpočátku. Technické problémy se řešily drobnými úpravami konstrukce. Vylepšený první prototyp houfnice se potom testoval od roku 2021. V předchozím roce však vznikaly třenice mezi ministerstvem obrany a výrobcem houfnice ve věci průtahů vývojových prací a v zajištění testů, například kdo nakoupí munici pro zkušební výstřely.
Zatím poslední etapa střeleckých zkoušek se konala od 12. prosince 2021 do 25. ledna 2022. Při nich, i předtím při zkouškách v létě, byly ve velkém množství použity střely české výroby (druhým dodavatelem munice bylo Turecko). Firma Excalibur Army dodala tříštivo-trhavou munici s prodlouženým doletem s dnovým výtokem HE ERFB BB (Extended Range Full Bore Base Bleed).
Samohybná kanonová houfnice 2S22 Bohdana
Samohybná kanonová houfnice 2S22 Bohdana
Bohdanu vyvinuli a vyrobili v Kramatorském závodu těžkého strojírenství (Краматорский завод тяжёлого станкостроения). Šestikolový podvozek pochází z nákladního automobilu KrAZ-63221 (КрАЗ-63221) vyráběném v Kremenčucké továrně na automobily (Кременчуцький автомобільний завод). Problémem ovšem je, že kremenčucká automobilka má, resp. měla, jako subdodavatele motorů ruský Jaroslavský motorový závod (Ярославский моторный завод).
I prototyp samohybné houfnice Bohdana je osazen ruským motorem, konkrétně patnáctilitrovým vznětovým osmiválcem JaMZ-238DE2 o výkonu 243 kW. Není to však jediný průšvih, kvůli kterému je směr dalšího vývoje Bohdany ve své původní specifikaci už asi opuštěn. Už dříve se začalo uvažovat o podvozcích Tatra, a to jednak kvůli nelichotivé situaci kremenčucké automobilky, ale představovalo to i určitou unifikaci ve věci nákupu nové vojenské techniky.
Koncem roku 2020 totiž začali Ukrajinci uvažovat o zařazování nákladních automobilů Tatra do výzbroje své armády, ale i o použití tatrováckých podvozků pro různé zbraňové systémy (dělostřelecké raketomety atd.). A v roce 2020 si objednali u Excalibur Army 26 modernizovaných samohybných kanonových houfnic DANA M2 (ty mají ještě ráži 152 mm, což se při tehdejší snaze zavést „západních“ 155 mm může jevit jako méně pochopitelný krok, v každém případě se to dává do souvislosti s jejich akutní potřebou).
Samohybná kanonová houfnice 2S22 Bohdana
Bojová hmotnost samohybné kanonové houfnice Bohdana činí 28 tun. Maximální rychlost na silnici je 80 km/h, v terénu 30 km/h. Obdobně jízdní dosah na silnici se udává 800 kilometrů, v terénu maximálně 500 kilometrů.
Pancéřová kabina Bohdany pojme kompletní pětičlennou obsluhu zbraňového systému, tj. včetně řidiče. Rozvinutí houfnice v palebném postavení, míření a střelba jsou možné v automatickém i ručním režimu. Ovládací konzole s LCD displeji jsou umístěny v kabině i v zadní části vozidla, kde se tedy musí pracovat ve volném prostoru bez spoléhání se na alespoň určitou balistickou ochranu kabiny.
Nabíjecí mechanismus má k dispozici zásobník s municí na šest výstřelů. Houfnice Bohdana si sama veze dvacet střel a odpovídající množství prachových náplní.
Se standardní municí (HE) je maximální dostřel houfnice Bohdana až 42 kilometrů, s municí (RAP) s pomocným raketovým urychlovačem až 50 kilometrů. Minimální vzdálenost cíle, na který lze vést palbu, se udává 780 metrů. Rychlost střelby je šest ran za minutu. Zbraň má náměr -5° až +65° a odměr +/- 30°.
