„Rekonstruovat by nedávalo smysl. Mělo by se to dohrát v této sestavě,“ odvětil...

„Rekonstruovat by nedávalo smysl. Mělo by se to dohrát v této sestavě,“ odvětil na dotaz iDNES.cz Havlíček. (11. října 2021) | foto: Petr Topič, MAFRA

Havlíček by podle právníků neměl být připuštěn do volby o předsedu Sněmovny

  • 135
Vicepremiér Karel Havlíček by za současné situace, kdy je členem vlády, neměl být kvůli neslučitelnosti funkcí připuštěn do volby předsedy Sněmovny. Vyplývá to ze stanoviska sněmovního legislativního odboru. Havlíčka nominovalo hnutí ANO jako protikandidáta favorizované kandidátky sněmovní většiny, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarové Adamové.

„Předpokladem pro to, aby poslanec - člen vlády, mohl být volen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny, je nutný předchozí zánik členství ve vládě,“ stojí ve stanovisku sněmovních právníků, které si v pondělí večer vyžádala sněmovní volební komise.

Podmínka musí být podle legislativců splněna ještě před samotnou volbou. „Nestane-li se tak, nelze poslance do funkce volit, tj. jeho kandidatura by neměla být ani připuštěna,“ napsali v dokumentu, z něhož na Twitteru citovala také členka volební komise Eva Decroix (ODS).

Nominace Karla Havlíčka do čela Sněmovny vyvolala ve volební komisi debatu. Ústava uvádí, že poslanec, který je členem vlády, nesmí být mimo jiné členem předsednictva dolní komory. Komise se nakonec podle pondělního vyjádření předsedy Martina Kolovratníka usnesla na tom, že nominace je možná, zároveň si vyžádala stanovisko sněmovních právníků.

Poprvé se sešla nová Sněmovna, Havlíček se o jejího šéfa utká s Pekarovou

Se stanoviskem právníků seznámí plénum Kolovratník hned na začátku debaty k volbě předsedy Sněmovny, řekl v úterý a dodal, že ho už rovněž dostaly všechny kluby.

Kolovratník upozornil na to, že překážka volitelnosti reálně nastává až v okamžiku zahájení volby, tedy po diskusi. Pokud by se situace do té doby nevyřešila, předseda volební komise uvedl, že pravděpodobně navrhne, aby Sněmovna hlasováním rozhodla, jestli bude Havlíček do volby připuštěn. „Naše komise by neměla být arbitrem, jediným nejvyšším možným orgánem je podle mého názoru plénum Sněmovny,“ dodal.

Havlíček: Máme několik právních výkladů

Havlíček v úterý řekl, že o své kandidatuře nechá ve středu hlasovat poslance. „V tuto chvíli máme několik právních výkladů. Je pravda, že je trošku složitější. Ale počkejme si a já si myslím, že to bude naprosto spravedlivé, pokud rozhodne Sněmovna o tom, že bych neměl kandidovat a bude mít k tomu jasné důvody, tak já to samozřejmě budu respektovat,“ uvedl v úterý večer v rozhovoru pro Českou televizi Karel Havlíček.

Příslušný ústavní článek je nutné podle sněmovních právníků vnímat jako zákaz volby, tedy nevolitelnost. Případným Havlíčkovým zvolením předsedou Sněmovny by mu vládní funkce automaticky nezanikly. K jeho volitelnosti do čela dolní komory by podle stanoviska nevedlo ani to, pokud by čestně prohlásil nebo jinak veřejně přislíbil, že by po zvolení podnikl kroky vedoucí k zániku členství v kabinetu.

Poslanec má být volitelný už v okamžiku volby, napsali legislativci. Situace, kdy by byl člen vlády předsedou Sněmovny, nesmí nastat ani na krátký čas, vyplývá z dokumentu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video