Svět Jawa: Nápady, kterými mohla předběhnout dobu, často zapadly

Za více než devadesát let existence představila Jawa motoristickému světu spoustu zajímavých a jedinečných technických nápadů, vylepšení a patentů. Ne všechny se však nakonec dostaly až do sériové výroby.

Svět Jawa

Sledovat další díly na iDNES.tv

Spolu s autorem výstavy Fenomén Jawa v Národním technickém muzeu Arnoštem Nezmeškalem jsme se prošli kolem vystavených exponátu. Pojďme si některá jejich na svou dobu originální technická řešení připomenout.

Začalo to už ve třicátých letech

V roce 1931 navrhl konstruktér Patchett čtyřdobý prototyp, vybavený elektrickým dynamostartérem. Nadčasový jawský prototyp se však během hospodářské krize a poklesu poptávky do výroby nakonec nedostal. Luxusní motocykl byl příliš drahý.

V roce 1939 přišla Jawa s prototypem pérování zadního kola, kde osa opisovala kruhovou výseč. O dva roky později konstruktér Grečenko představil další zajímavý projekt dvoudobého motocyklu, na němž byl motor k rámu pružně přichycený v gumových silentblocích.

Ovšem tyto nápady mohlo určitě zastínit použití vstřikování namísto obvyklých karburátorů. Jawa vynález testovala v období německé okupace u dvoudobého jednoválcového motoru.

V roce 1947 představila Jawa také prototyp čtyřdobého motocyklu 350 cm³ s rozvodem OHC. Zvláštností motoru byl pohon vačkového hřídele v hlavě. „Jawa použila válečkový řetěz umístěný mezi válci motoru. Právě podobné řešení potom využívala od šedesátých letech minulého století i japonská Honda,“ poukazuje Nezmeškal.

Pokusy s preselektorem

Nahlédli jsme také do útrob dvoudobého motoru, používaného pro unifikovanou řadu. „Zvláštností byla převodovka s tzv. preselektorem,“ vysvětluje Nezmeškal. Navolila se předem rychlost a po zmáčknutí spojkové páčky se žádaná rychlost sama zařadila.

Všichni příznivci značky Jawa také vědí o použití nově tvarovaných rámů, přezdívaných podle svého tvaru „banán“. Nápad byl využitý právě pro unifikovanou řadu, u které byl motor zavěšený pod rámem. Šlo o novou konstrukci cestovních motocyklů, ale nápad se ujal například i pro závodní, terénní a soutěžní motocykly. 

Řešení často využívají i současné motocykly, i když jsou dnes pro rámy používány lehčí a pevnější materiály.„Jenže Jawa koncem šedesátých let usoudila, že konstrukce nemá budoucnost a od tohoto zajímavého projektu ustoupila,“ říká Nezmeškal.

Stejný osud potkal i návrh kotoučové brzdy konstruktéra Pavla Tůmy z roku 1963. Jak se ukázalo, právě kotoučová brzda později nahradila brzdu bubnovou. Jawa svojí kotoučovou brzdu vyzkoušela na motokrosových speciálech, protože však neměla dostatečně kvalitní obložení, usoudili, že kotoučová brzda nemá budoucnost.

Spor mezi Jawou a Hondou

Na rozdíl od nevyužité kotoučové brzdy Pavla Tůmy se do jawské výroby dostala alespoň automatická odstředivá spojka. Naprosto stejné řešení zvolila i Honda u modelu Cub 50. Nezbývá než si postesknout, protože šlo o dobu, kdy Japonci ještě opisovali od československých motocyklových výrobců. Jenže Jawa se tentokrát nedala a na Hondě za ukradený nápad vysoudila tučné odškodné. K soudnímu sporu Jawy a Hondy se ještě jednou podrobně vrátíme v dalším pokračování našeho seriálu.

Jawa vybavená automatickou odstředivou spojkou