Korda patří k největším překvapením pařížského grandslamu, jako kvalifikant se prokousal až do osmifinálové partie proti legendě. Před ní vyprávěl, jak Nadala uznává od dětství. Jak se snaží kopírovat jeho absolutní bojovnost. Jak po něm dokonce jednu ze svých koček pojmenoval Rafa.
Jenže při doposud největší zkoušce tenisové dospělosti toho příliš nesvedl. Možná ho duel s jeho idolem až příliš sevřel.
ZPRAVODAJSTVÍneděle na Roland Garros |
„Začal slušně, ale muselo to pro něj být zároveň těžké - z mého pohledu odehrál dva velmi dobré gamy, přesto prohrával 0:2,“ hodnotil Nadal. „Pro mě je proti takto mladým a velmi talentovaným hráčům start velmi důležitý, abych je nenechal nabrat sebevědomí.“
A jaký start, takový zbytek.
„První game byl pro mě ohromná psychická podpora, získal jsem pocit, že se s ním můžu držet i na antuce,“ líčil Korda. „Jen jsem to často nedokázal dotáhnout.“
Skóre proto zní krutě.
„Jistě, je mladý a dělá chyby. To je normální,“ konejšil ho na dálku Nadal. „Má skvělý bekhend, je schopný dominovat, zároveň by na svoji výšku mohl trochu zlepšit servis - a jsem si jistý, že i zlepší. To je evoluce, kterou si musí každý projít. On tento proces zvládne rychle,“ věří Kordovi.
Pro syna vítěze Australian Open 1998 šlo především o neocenitelné zkušenosti.
„Poprvé jsem se dostal z kvalifikace. Poprvé jsem vyhrál zápas. A pak si zahraju s Rafou na Chatrieovi, to je obrovská výsada, líp tenhle příběh ani nemohl být napsaný,“ líčil. „Občas jsem si po některých výměnách říkal: Páni, tohle je úžasné. Zároveň jsem se ujistil, že dokážu způsobit problémy i takovým borcům; většina gamů byla opravdu těsných.“
A až se potkali v šatně, odhodlal se Korda k nečekanému tahu.
„Po zápase ho asi o podpis ještě nikdo ze soupeřů nežádal,“ zasmál se. „Rafa byl neuvěřitelně milý. Jen opáčil: Jasně, žádný problém. Takže mám teď jedno triko s autogramem.“
