Moderní lidé a neandrtálci se v různých okamžicích dějin Země křížili, a vyměňovali si tak i genetickou informaci. Výzkumníci Hugo Zeberg a Svante Pääbo se zabývali skupinou genů neboli haplotypem, který kvůli tomu moderní člověk zřejmě zdědil po člověku neandrtálském.
S neandrtálci v posteli: pravěk jako mezidruhová swingers párty |
Tento haplotyp se vyskytuje asi u 16 procent obyvatel Evropy a zhruba poloviny obyvatel jižní Asie. V Africe a východní Asii se naproti tomu prakticky nevyskytuje.
Podle studie zveřejněné v časopise Nature je riziko, že budou muset pacienta s covidem-19 připojit na plicní ventilaci až třikrát vyšší, má-li ve své genetické výbavě neandrtálský haplotyp. Vědci to zjistili poté, co porovnali DNA velmi nemocných pacientů s covidem a DNA neandrtálců i jejich příbuzných denisovanů.
„Málem jsem spadl ze židle, protože ten segment DNA byl úplně stejný jako genom neandrtálců,“ líčí Zeberg. Spolu s Pääboem se domnívají, že gen neandrtálců se v některých lidech uchoval až do dnešních dní proto, že to dřív bylo výhodné a možná to i pomohlo v boji s různými viry. Až s novou koronavirovou infekcí se z výhody stala nevýhoda.
Geny, které lidé získali po neandrtálcích, tak mohou být podle nové studie dalším rizikovým faktorem při onemocnění covidem-19. Těmi obvyklejšími jsou věk, pohlaví a zdravotní stav. Nejčastěji se pak uvádějí obezita, cukrovka či srdeční problémy.
Zeberg a Pääbo, kteří pracují na Karolinském institutu ve Stockholmu a Institutu Maxe Plancka v Lipsku, ve své studii tvrdí, že vůbec nejvyšší výskyt neandrtálského haplotypu je v populaci Bangladéše, kde se vyskytuje až u 63 procent lidí.
Podle nedávných britských studií je přitom riziko úmrtí na covid-19 u lidí s původem v Bangladéši až dvakrát vyšší než v průměrné populaci. „Je do očí bijící, že genetické dědictví po neandrtálcích má tak tragické následky v současné pandemii. Proč tomu tak je, musíme co nejrychleji zjistit,“ uvedl Pääbo.
Ovšem profesor Mark Maslin z University College v Londýně varuje před zjednodušujícími závěry. „Covid-19 je komplexní choroba, jejíž závažnost má spojitost s věkem, pohlavím, etnicitou, obezitou, zdravotním stavem, virovou náloží a dalšími faktory,“ uvedl podle listu The Guardian.
„Tato studie spojuje geny zděděné po neandrtálcích s vyšším rizikem hospitalizace a s vážnými komplikacemi covidu-19. Ale s tím, jak se nemoc šíří světem, je jasné, že zasahuje hodně různých populací, z nichž mnohé nemají žádné neandrtálské geny,“ dodal s tím, že vždy nakonec záleží na imunitní reakci dotyčného, na kterou působí mnoho vlivů.
