Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová (vlevo) se zdraví s...

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová (vlevo) se zdraví s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. (18. července 2020) | foto: AP

Babiš: Česko si vyjednalo nejvyšší nárůst peněz. Na dohodu to zatím nevypadá

  • 442
Česko by mohlo z unijního fondu obnovy díky změně kritérií získat téměř o 2,8 miliardy eur (75 miliard korun) více, než podle původního návrhu Evropské komise. Po skončení sobotního druhého dne summitu Evropské unie věnovaného fondu obnovy ekonomik po koronavirové krizi a budoucímu sedmiletému rozpočtu to prohlásil český premiér Andrej Babiš.

Podle upraveného návrhu šéfa Evropské rady Charlese Michela by navíc mohla ČR přibýt i miliarda eur ve víceletém rozpočtu v rámci kohezní politiky. Dohoda se však podle Babiše zatím nerýsuje a hlavním sporným tématem sobotního jednání byla podmíněnost čerpání peněz respektováním vláda práva.

Podle českého premiéra ke zvýšení částky pomůže nový klíč pro rozdělování grantů z fondu, s nímž počítá návrh, který Michel předložil lídrům v sobotu.

„Ze všech zemí je to největší nárůst, to je velice dobrá informace,“ řekl v noci na neděli Babiš.

Česko mělo podle původního návrhu EK získat na grantech přes osm miliard eur. Sobotní Michelův návrh přidává ČR také miliardu ve strukturálních fondech na rozvoj regionů.

Babiš také řekl, že zmíněných v přepočtu 27 miliard Kč je součástí oněch 75 miliard Kč, které Česko dostane navíc. „Já myslím, že to už je asi na strop. Uvidíme, jak to vůbec dopadne s tím rozdělením,“ řekl Babiš.

Soud EU odmítl žalobu českého senátora, Babiš smí dál jednat o rozpočtu

O zvýšení objemu peněz pro Českou republiku se podle premiéra jednalo už od konce května, miliarda eur navíc je ale až výsledkem sobotních jednání. „Od 27. května se nám povedlo navýšit o 75 miliard a v tom je i těch 27 miliard,“ uvedl ministerský předseda.

Podle Babiše však zatím není jisté, zda prezidenti a premiéři, kteří se opět sejdou v neděli v poledne, nakonec dospějí ke kompromisu. „Zatím to nevypadá na nějakou dohodu,“ soudí Babiš.

Michel po tlaku Nizozemska, Rakouska, Švédska a Dánska 50 miliard eur z balíku grantů ve fondu obnovy přesunul mezi půjčky, takže poměr těchto dvou položek má být nově 450 miliard na granty ku 300 miliardám eur na úvěry. Zmíněné země ale požadují další ústupky, které však nejsou ochotny připustit Itálie a Španělsko jako největší příjemci peněz z fondu obnovy.

Podle Babiše se v sobotu večer ukázaly i spory kolem principu vlády práva, jehož respektováním má být čerpání peněz podmíněno. Mezi požadavky Polska a Maďarska na straně jedné a Nizozemska na straně druhé se zatím kompromis nerýsuje, řekl Babiš. Michelův návrh počítal s touto podmíněností. Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož země stejně jako Polsko spojování peněz a respektování hodnot odmítá, ale předložil vlastní návrh, který o vládě práva vůbec nemluví.

Stále bez jasné dohody

Ani tak druhý den summitu Evropské unie žádnou shodu na parametrech fondu obnovy a příštího sedmiletého rozpočtu nepřinesl. Zásadní překážkou byly požadavky takzvaných šetrných států, které chtěly snížit objem fondu navržený Michelem v bezprecedentní výši 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Očekává se, že na základě dnešních rozhovorů připraví Michel další verzi návrhu.

Sobotní jednání se točila kolem kompromisu, který šéf unijních summitů předložil po pátečních bezvýsledných rozhovorech. Michel sice po tlaku Nizozemska, Rakouska a skandinávských zemí 50 miliard z balíku grantů ve fondu obnovy přemístil do částky určené na půjčky, takže poměr obou položek byl nově 450 ku 300 miliardám. Podle diplomatů sice zmíněné země obávající se velkého společného zadlužení takový model přivítaly, jejich lídři ovšem požadovali další ústupky.

Mezi spornými tématy zůstává způsob kontroly toho, zda země čerpající z fondu plní předepsané reformy, či princip spojení využití peněz s respektováním principu vlády práva.

Michel se během dne při oddělených rozhovorech sešel s představiteli většiny unijních zemí, mimo jiné i s českým premiérem Andrejem Babišem, a po závěrečné pracovní večeři se rozhodl summit na 12 hodin přerušit.

Na rychlou dohodu v zájmu řešení akutního propadu ekonomik vedle Michela naléhá především německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země v tomto pololetí EU předsedá. Pokud by lídři ke kompromisu nedospěli v neděli, patrně by se v červenci sešli ještě jednou.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video