Během posledních několika let získalo asi 8 000 policejních odděleních vybavení v hodnotě 7,2 miliard dolarů. Americká policie má díky vládním programům k dispozici obrněná vozidla z Afghánistánu a Iráku, helikoptéry, útočné pušky, granátomety či brýle nočního vidění.
Zbraně chodí dokonce i těm policejním sborům, které se nacházejí na místech s nízkou kriminalitou. Městečko Morver v Georgii, čítající jen 6 000 lidí, v roce 2013 evidovalo vojenské vybavení ve výši čtyř milionů dolarů. Policejní šéf utvořil vlastní SWAT tým, ačkoliv přiznal, že policie ve městě většinou řešila jen dopravní přestupky.
#PoliceBrutalityPandemic the taxpayer worth of POLICE MILITARIZATION: $1,888,559,339 https://t.co/JDAYpmH9ak
Na příkladě SWAT týmů lze podle think tanku Constitution Project ilustrovat rozplývání hranic mezi specializovanými silami vojenského typu a běžnou policií. SWAT týmy ve stále větší míře suplují běžnou policejní práci jako je například provádění příkazů k prohlídce u lidí podezřelých z držení drog. Jednotky SWAT však k těmto operacím často přistupují, jako kdyby se jednalo o vysoce rizikové situace, jako je záchrana rukojmích či zneškodnění teroristů.
Někteří bývalí policisté přiznávají, že militarizace policie probíhá i mentálně. Vytváří pocit, že „nejste policista sloužící komunitě, ale voják ve válce,“ cituje Constitution Project jednoho bývalého policejního šéfa.
Minneapolis zvažuje, že kvůli Floydovi a protestům zruší městskou policii |
Podobné výtky zaznívají i mezi demonstranty. „Nepotřebují všechno to vojenské vybavení. Vytváří to přístup ‚jdu do válečné zóny‘ i tam, kde to vůbec není potřeba,“ kritizuje dodávky vojenského materiálu policii 28letá Erin Ebbittevoá. Jako další demonstrující i ona požaduje „demilitarizaci policie“.
Podle kritiků policisté vlivem vojenské kultury začínají vnímat svět dualisticky, rozdělený na „my“ a „oni“. Z této perspektivy jsou nepřáteli všichni, kteří se policii vzpírají, to znamená i protestující.
Zastánci policie tvrdí, že dodávky vojenského vybavení mají smysl. Díky vojenské technice našli strůjce bostonského bombového útoku z roku 2013. Helma a ochranná vesta zachránila policistu během střelby v nočním klubu v Orlandu na Floridě v roce 2016, uvádí agentura Reuters.
Podle studie z roku 2017 však vojenská vybavenost police také znamená větší nebezpečí pro civilisty. Výzkumníci zjistili, že pokud policejní oddělení obdrželo vojenský materiál, v následujícím roce zemřelo dvakrát tolik civilistů. Podle jiné studie zase policisté připomínající vojáky častěji čelí útokům.
Jak došlo k militarizaci police
Militarizace policie začala v šedesátých letech v souvislosti s Válkou proti zločinu prezidenta Lyndona B. Johnsona a později ještě zesílila v kontextu Války proti drogám zahájené v roce 1971 prezidentem Richardem Nixonem.
Rasové nepokoje ovlivňují dějiny USA. Přehled nejdůležitějších z nich |
Klíčovým se stal rok 1996, kdy administrativa prezidenta Bila Clintona odsouhlasila program 1033, jenž umožňuje dodávky vojenského vybavení policejním oddílům i mimo úzký rámec protidrogových operací.
Válka proti teroru, kterou Spojené státy zahájily po útocích 11. září 2001, poskytla policejním oddělením další možnosti, jak využít federální granty, které ministerstvo vnitřní bezpečnosti vypisuje k nákupu vojenských zbraní a vozidel.
Podle magazínu Wired se ministerstvo obrany prostřednictvím programu 1033 zbavuje přebytečného vojenského materiálu, za které policie platí jen přepravní poplatky. Wired podotýká, že převážnou část zboží tvoří věci jako jsou rádia či počítače. Jen zanedbatelné množství jsou zbraně.
The primary source of police violence in the United States has been the militarization of American police. Notice the difference in police in the 1950s to police today. Something significant happened in 1970 that led to this change. Can you guess? Can it be undone? https://t.co/Jd3vh0zCl6
Podle expertů má program řadu problematických složek. Policie musí dodané vybavení využít aspoň jednou během roku, kdy jej obdržela. Experti za další problematickou složku programu považují nedostatečný výcvik policie, která má k dipozici zbraně, jež využívají vysoce specializované taktické týmy.
Za ten největší problém však odborníci považují nedostatečný dohled nad tím, jak celý program funguje. Vládní agentura Government Accountability Office dohlížející na vládní audity v roce 2017 vytvořila falešné policejní oddělení a požádala o vojenský materiál. Ani ne za týden jej dostala.
Administrativa prezidenta Baracka Obamy v reakci na rasové nepokoje, které propukly ve Fergusonu v roce 2014 v reakci na smrt černošského mladíka Michaela Browna bělošským policistou, se rozhodla pozastavit část nákupu určitého typu vojenského vybavení, například vozidel. Jeho nástupce, Donald Trump, ale v roce 2017 rozhodnutí zrušil.
