„Teď už je to opravdu možné,“ přitakává i Tomáš Vlasák, Gulašův nadřízený z Plzně, jenž se sám stal v roce 2011 králem extraligových střelců. Trefil se tehdy třicetkrát. Gulaš však míří výš, ve hře je překonání Martina Růžičky, jenž v roce 2013 nasázel 40 branek.
Zbývá tedy přesně zacílit jedenáctkrát. „Což není nereálné. Forma, kterou má, je extrémní a všichni v Plzni si přejeme, aby mu vydržela co nejdéle,“ říká Vlasák.
Nejlepší střelcičeské extraligy 2019 - Gulaš 30 2018 - Mertl 30 2017 - Kubalík 29 2016 - Kubalík 25 2015 - Hrňa 26 2014 - Ton 35 2013 - Růžička Martin 40 2012 - Kumstát 27 2011 - Vlasák 30 2010 - Ton 34 2009 - Hruška David 31 2008 - Balaštík 29 2007 - Sýkora Petr 37 2006 - Ton 24 2005 - Balaštík 30 2004 - Balaštík 29 2003 - Marek 32 2002 - Hruška David 31 2001 - Uram 26 2000 - Dopita 30 1999 - Hlaváč 33 1998 - Moravec 38 1997 - Dopita 30 1996 - Ujčík 37 1995 - Janků 28 1994 - Kaňkovský 29 |
Ano, Gulašův průměr v této sezoně činí 0,88 gólu na zápas. Pokud by v něm pokračoval, zakončí základní část se 45 trefami.
K takovému výsledku je pochopitelně zapotřebí především zdraví - tedy aby odehrál všechny zbývající utkání. To je základ, na kterém se dá stavět. Pak je podstatná fazona, jíž má Gulaš až nebývale bez výkyvů. Existují však další aspekty, které mohou talentovanému snajprovi pomoci k rekordu.
„Musíte mít kvalitní spoluhráče, což se nám v Plzni daří v podobě Tomáše Mertla, se kterým si rozumí. Když to řeknu lidově, tak by s nimi musel hrát ve formaci beznohý hráč, aby nebodoval,“ vyzdvihuje Vlasák chemii tandemu.
Dál musí mít střelec rozmanitý zásobník zakončení, základem všeho je ale dobrá rána. Podle Vlasáka musí být buď extrémně tvrdá - takovou míval například Petr Sýkora, jenž se stal králem kanonýrů se 37 góly v roce 2007, nebo extrémně přesná. „A samozřejmě překvapivá. Milan splňuje všechny tyto aspekty. Navíc dokáže zakončit i blafákem.“
Gulaš se momentálně drží v historických tabulkách české extraligy na devátém místě. Kromě vedoucího Růžičky se 40 góly je před ním ještě David Moravec (38), Viktor Ujčík s Petrem Sýkorou (oba 37), Petr Ton (35 a 34), Jan Hlaváč (33), Jan Marek (32) a David Hruška (dvakrát 31). Sám Gulaš už 30 branek vstřelil loni a je jasné, že brzy bude stoupat výš a výš.
Zřejmé je i to, že jeho výsledky nejsou náhodné, protože se výrazně prosazuje od návratu ze zahraničí. Ve 34 letech ještě pořád nedosáhl na svůj vrchol a daří se mu navzdory tomu, že o něm soupeři vědí, jak je nebezpečný a že je při každém zápase pod drobnohledem.
„Jeho výhoda je, že se umí připravit. Byl výborný hokejista už v době, když hrál v útoku ještě se mnou. Přesto získal přesunem do zahraničí, konkrétně do Švédska, ohromnou profesionalitu. Když ho vidím svlečeného, jak je vysekaný, jak si hlídá stravu a jak dbá o tělo, tak je jasné, že je to další aspekt, který mu k těm číslům hodně pomáhá,“ vypráví Vlasák.
„Na ledě si ho soupeři samozřejmě všímají víc, ale on svou připraveností spoustu soubojů ustojí, vyhraje, vyjede z nich a potom má o vteřinku víc času, aby mohl zamířit. Je strašně těžké ho bránit. Hraje si v extralize svou vlastní ligu.“
Vládci bodování2019 - Gulaš 62 2018 - Gulaš 61 2017 - Pech 52 2016 - Červenka 62 2015 - Hübl 58 2014 - Ton 67 2013 - Růžička Martin 83 2012 - Nedvěd 61 2011 - Vlasák 68 2010 - Červenka 73 2009 - Bednář 68 2008 - Ton 43 2007 - Hlinka Jaroslav 57 2006 - Marek 54 2005 - Mikeska 55 2004 - Beránek Josef 63 2003 - Král 67 2002 - Leška 68 2001 - Martinec 59 2000 - Král 77 1999 - Výborný 70 1998 - Moravec 66 1997 - Horák 73 1996 - Růžička Vladimír 68 1995 - Patera 75 1994 - Patera 60 |
Vlasák nejvíce ze všeho oceňuje Gulašovu vyrovnanost výkonů, protože sám moc dobře ví, že každého hráče v sezoně potká období, kdy se nedaří. Tohle u něj však neplatí. I proto si troufá odhadnout, že může vytvořit nový rekord i v celkovém bodování. Gulaš má dosud průměr 1,74 bodu na zápas, tudíž by tímto tempem nasbíral 88 zářezů.
To by bylo o pět víc, než je maximum Martina Růžičky z roku 2013. V téhle kategorii je před Gulašem devět borců, i zde však může rychle stoupat. Za zmiňovaným Růžičkou je Richard Král (77 bodů), Pavel Patera (75), Romanové Horák a Červenka (oba 73), David Výborný (70), Vladimír Růžička, Petr Leška, Jaroslav Bednář a Tomáš Vlasák (všichni 68), Richard Král a Petr Ton (oba 67), David Moravec (66) a Josef Beránek (63).
Gulašovo maximum se datuje do loňské sezony, kdy nasbíral 62 bodů.
Nejde zpochybnit, že jde o mimořádného hráče. Jestli se mluví o tom, že starší a výjimečná generace už odešla, pak on je jejím posledním, byť mladším mohykánem. Ač někdo může namítnout, že má menší konkurenci a horší protivníky.
„Top hokejistů ubývá, můžeme je spočítat maximálně na prstech dvou ruk a bije se o ně celá extraliga. Jenže on je mezi nimi ještě odskočený, je ještě někde jinde. Je to rozdílový hráč mezi rozdílovými. Zkrátka klenot,“ nešetří Vlasák superlativy.
A jak by odpověděl na připomínku kritiků, kteří Gulašovi vyčítají, že se nikdy neprosadil na mezinárodní scéně? „Je to pravda, ale musíme vnímat, že mu spousta akcí utekla vinou zranění. Potvrzuje svou výkonnost každým rokem, ukazoval to i ve Švédsku, což je podle mě jedna z nejtěžších soutěží. Nároďák je specifická akce na čtrnáct dní, neviděl bych v tom nic zásadního. Navíc byl jen na jedné velké akci.“
