„Zaujalo mě to ihned, protože vím, že filmové oddělení u Baťů vzniklo až v roce 1927,“ uvedl Jiří Madzia. „A teď najednou vidím, že už téměř o dekádu dříve Tomáš Baťa vlastnil akcie filmové společnosti.“
Firma byla držitelem dvanácti akcií v nominální hodnotě 125 korun za kus. Proč je Baťa koupil, není známo.
„Můžeme se zatím jen dohadovat,“ přemítá sběratel a filmař. „Podle mě to náhoda není, protože Tomáš Baťa nikdy nic nedělal bez rozmyslu.“
Zápis o vlastnění podílu se pak v účetnictví objevuje až do roku 1925. O rok později už z účetnictví mizí, z čehož je jasné, že ve stejném roce jej prodal.
„Rozhodně si nemyslím, že rok 1918 byl začátkem zlínského filmu. Ten je skutečně spojen až s rokem 1927,“ nepochybuje Madzia. „Ale nevylučuji, že toto vlastnictví podílu filmové společnosti ho mohlo motivovat k tomu, že si založil své vlastní filmové oddělení.“
První ateliér na Kudlově vznikl v roce 1936
Lloyd-Film byla prvorepubliková „společnost pro výrobu a půjčování filmů kinematografických“ se sídlem v Brně. Z původní výrobny a půjčovny němých filmů různých žánrů postupně vznikla velká společnost specializovaná na filmovou zvukovou výrobu a distribuci s ústředím v Praze. V dobách největší slávy pro ni točil i známý režisér Martin Frič.
Baťa považoval film za zajímavý komunikační prostředek. Jen rok po prodeji akcií zakládá své vlastní filmové oddělení, které nejprve začalo s administrací výroby vlastních zpravodajských a poté i reklamních snímků.
Toto úsilí pokračovalo i po továrníkově smrti a v roce 1936 vyrostl na Kudlově první filmový ateliér.
Při jeho zrodu stály takové osobnosti, jako byl producent a pozdější zástupce Československa při UNESCO v Paříži Ladislav Kolda a dva držitelé Oscara – fotograf a kameraman Alexander Hackenschmied a režisér Elmar Klos.
Posléze se zlínské studio stalo centrem animovaného filmu, jejž zastupovali Hermína Týrlová a Karel Zeman, vznikla v něm řada večerníků i hraných celovečerních snímků a seriálů pro děti a mládež.
