Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) a nejvyšší státní zástupce...

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman (vpravo) vystoupili na briefingu 31. května 2019 v Praze. | foto: ČTK

Benešová navrhla, aby nejvyššího státního zástupce nemohla odvolat vláda

  • 379
Vláda by podle návrhu ministryně spravedlnosti za ANO Marie Benešové neměla mít šanci odvolat nejvyššího státního zástupce. Benešová to navrhuje v novele zákona, který ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení. Přitom právě kvůli obavám, že nová ministryně plánuje nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana vyměnit, začaly proti ní protesty.

Protesty, které organizuje iniciativa Milion chvilek pro demokracii a které začaly požadavkem na odchod Benešové, mají pokračovat v neděli v Praze na Letné. Hlavním požadavkem demonstrantů je konec premiéra Andreje Babiše. Protestující spojovali změnu na pozici ministra spravedlnosti s tím, že Benešová, která vyměnila Jana Kněžínka, přišla do vlády proto, aby pomohla premiérovi, který čelí trestnímu stíhání v kauze dotace na farmu Čapí hnízdo.

„Ruší se dosavadní možnost vlády bez uvedení důvodu odvolat nejvyššího státního zástupce, rovněž tak jako oprávnění ministra spravedlnosti odvolat ostatní vedoucí státní zástupce pro závažné porušení povinnosti vyplývající z výkonu této funkce,“ napsalo ministerstvo spravedlnosti do svého návrhu. Odvolán z funkce by mohl být nejvyšší státní zástupce pouze rozhodnutím kárného soudu. Podobnou věc navrhli opoziční poslanci Pirátů, ODS a lidovců.

Nejvyšší státní zástupce na sedm let. A ne opakovaně

Ministerstvo spravedlnosti navrhuje délku funkčního období vedoucích státních zástupců na sedm let. Opoziční poslanci navrhují funkční období nejvyššího státní zástupce desetileté, pro ostatní vedoucí žalobce sedmileté jako Benešová. „Opakování funkce nebude možné,“ řekla v pátek ministryně.

Ministryně Benešová počítá s účinností svého návrhu od 1. ledna 2022, tedy až v příštím volebním období po volbách do Sněmovny.

To v pátek kritizoval šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Zdůraznil, že předností návrhu Pirátů, ODS a KDU-ČSL je to, že by mohl začít platit dříve. „Je to neřešení problémů a výsměch lidem, kteří chodí na demonstrace,“ kritizoval návrh Benešové Michálek.

„Nejsme na závodišti v Chuchli. Dala jsem veřejný příslib, že nebudu zasahovat do soustavy státního zastupitelství,“ řekla Benešová k námitce Michálka a k obavám, že může stihnout vyměnit nejvyššího státního zástupce,

Vládní návrh počítá s tím, že ani vrchní a krajští žalobci nemohou u téhož zastupitelství vykonávat funkci vedoucího státního zástupce dvakrát po sobě, okresní žalobce může maximálně dvakrát. Opozice navrhuje u vrchních, krajských i okresních státních žalobců možnost vykonávat funkci u téhož zastupitelství nejvýše dvakrát po sobě.

Ministryně spravedlnosti i opoziční strany počítají se zachováním toho, že nejvyššího státního zástupce může jmenovat pouze vláda na návrh ministra spravedlnosti. Ostatní vedoucí státní zástupce jmenuje ministr na návrh nadřízeného vedoucího žalobce nebo nejvyššího státního zástupce. Kandidát na nejvyššího státního zástupce by měl mít nejméně desetileté zkušenosti z pozice žalobce nebo soudce.

Unii státních zástupců vadí navržené složení výběrových komisí

„Ministerský návrh novely zákona obsahuje některé nepochybně kladné body, například odvolatelnost vedoucích státních zástupců jen cestou kárného řízení. Jako sporné vidíme pouze sedmileté funkční období nejvyššího státního zástupce, zatímco předsedové nejvyšších soudů jsou ve funkci deset let. Je také otázkou, zda je vhodné, aby novela zamezila současným vedoucím, aby se po její účinnosti přihlásili do výběrového řízení,“ reagoval na návrh Benešové pro iDNES.cz prezident Unie státních zástupců Jan Lata.

„Pokud jde o složení výběrových komisí, máme za to, že by ministr spravedlnosti neměl jmenovat většinu členů - tři z pěti - v situaci, kdy je to opět on, kdo následně jmenuje vedoucí státní zástupce do funkce,“ uvedl Lata. Tuto část návrhu Benešové označil Pirát Michálek za skandální.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video