V německém Wiesbadenu se objevila socha tureckého prezidenta Recepa Tayyipa...

V německém Wiesbadenu se objevila socha tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. (28. srpna 2018) | foto: ČTK

Turci se vrací na Balkán, zaplatí mešitu v Kosovu. EU ať si zvyká, vzkazují

  • 317
Turecký autoritářský prezident Recep Tayyip Erdogan si plní osmanské imperiální sny. Na Balkáně obnovuje vliv Ankary, která v Kosovu i Albánii postaví mešity. Evropa si na návrat Turecka do regionu musí zvyknout, vzkazuje Erdoganův diplomat.

Čtveřice štíhlých minaretů nad kopulí mešity už brzy zaplní proluku uprostřed Prištiny, kosovské metropole. 

S plány na novou stavbu přišli kosovští politici před šesti lety. Prohlédli řadu zajímavých návrhů, aby nakonec zvítězil ten nejméně kreativní. Nudná historizující kopie osmanské mešity z Edirne.

Důvody byly ryze praktické. Turecko totiž centrální mešitu zaplatí. Je to vlastně dárek, který zchudlé Kosovo ochotně přijme. 

A lidé v převážně muslimském Kosovu, které i po více než 10 letech existence odmítají uznat i některé státy Evropské unie, říkají, že stále potřebují mocného spojence.

„Lidé se ptají, proč sem nepřicházejí západní investoři, vypadá to, jako by naše jediná cesta do světa mířila na východ do Turecka,“ říká Xhabir Hamiti, profesor islámských studií z Prištinské univerzity.

„Šarmantní ofenziva“

Mnozí Kosované mají ke stavbě výhrady. Nelíbí se jim zamítnutí nápaditého návrhu zesnulé irácko-britské architektky Zahy Hadidové, která nabízela elegantní stavbu plnou dynamizujícího napětí. 

Kosovo zatím nedokázalo, že je životaschopným státem, říká politolog

Ale neuspěla. Přednost dostali Turci. Stejně jako v sousední Albánii, kde mají letos dokončit centrální mešitu v metropoli Tiraně. 

Ta bude dokonce největší na celém Balkáně. Nabídne prostor k modlitbám až pěti tisícům muslimských věřících. Ani tady nejsou místní s výslednou podobou mešity příliš spokojeni. 

„Kdybychom měli dost peněz, asi bychom volili jiné řešení,“ uvedl Skender Brucaj, albánský velký muftí. Připouští, že turecká podpora pro novou mešitu vnesla do albánské společnosti neklid a rozdělení. Mnozí z místních mají pocit, že stavbu měla raději zaplatit albánská vláda.

Obě stavby, v Prištině i v Tiraně, jsou symbolickým vyjádřením sílícího tureckého vlivu v oblasti.

Sto let od doby, kdy osmanská říše opustila Balkán, se snaží Turci do regionu na jihovýchodě Evropy vrátit. Do balkánských zemí, Kosova, Albánie a Bosny, míří tučné turecké investice. 

Ve stopách osmanských vojsk dnes proudí velké částky, které mají Kosovanům představit mocného souseda v nejlepším světle. Je to „šarmantní ofenziva“, která má pomoci šíření tureckého vlivu i dobré pověsti prezidenta Erdogana osobně. 

Albánie vykročila do Evropy, dostala status kandidátské země

Lidé v Kosovu i v Albánii se však dívají na import tureckých mešit s podezřením. 

Kosovský deník Zeri nedávno přinesl informaci, že velkorysé stavební projekty na Balkáně slouží Turkům především k praní peněz pochybného původu, ke stavbám nepříliš potřebných projektů.

Podle kosovského listu by bývalá jihosrbská provincie potřebovala spíše peníze na rozhýbání místní infrastruktury a podnikání. Místo toho míří turecké finanční injekce většinou na opravu sakrálních památek. Od roku 2011 takto opravili Turci už 30 mešit či jiných sakrálních staveb. Turecké státní investice jsou přitom osvobozeny od daní.

Evropa ať si zvyká

Vstřícnost došla tak daleko, že Erdogan před dvěma lety označil Kosovo za „svou druhou zemi“. K velké nevůli Srbů, kteří stále považují Kosovo za svou autonomní provincii. V posledních týdnech se obě strany snaží vyjednávat a uhladit třecí plochy vzájemných sporů. Jde to ale ztuha.

Kosovští Albánci si schválili vytvoření regulérní armády, ačkoli to mírové smlouvy zapovídaly. Srbsko protestuje, ale kosovští Albánci mají v zádech Západ, který jejich snahy už 20 let podporuje.

A navíc Turecko, které vliv v oblasti vytrvale posiluje. „Evropa si prostě musí zvyknout na tureckou přítomnost v regionu,“ říká turecký diplomat Sinan Ulgen.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video