Často o tom mluvil Jarolím, po neúspěšných utkáních na to žehrali samotní hráči a ve svém prvním rozhovoru po nástupu to zmínil i Šilhavý.
Národní mužstvo ve svém středu marně hledalo osobnosti. Vůdce, jenž by si vzal slovo v kabině. Byl vážený, měl respekt i autoritu u spoluhráčů, kteří by mu ve všem věřili, šli za ním.
„Řekl bych, že lídři chybí v dnešní době obecně, i v naší lize jich je málo. Proto by měl být náš výběr zpočátku zaměřený na charakterní hráče. Potřebujeme takové, kteří se za nic neschovávají ani při špatném výsledku,“ říkal Šilhavý v polovině září na startu své mise.
Krátce předtím národní mužstvu utrpělo debaklu v Rusku 1:5, nejhorší porážku v samostatné české historii. „Vypadalo to, že sebedůvěra hráčů spadla na bod mrazu. Na hřišti nebyl nikdo, kdo by zavelel, že se musí bojovat a hrát se vztyčenou hlavou,“ všimli si Šilhavý.
Po nepovedeném mistrovství Evropy 2016 ukončila reprezentační kariéru řada zkušených hráčů, kteří tu roli společně plnili. Čech, Plašil, Lafata či Limberský. Vrbův nástupce mohl zapomenout i na Rosického.
Dva roky národní mužstvo hledalo samo sebe, svou tvář i lídra do nepohody, která většinu Jarolímovy éry provázela. Nový kapitán Suchý, Darida, Sivok, Dočkal... Ani oni v krušných časech kvalifikace o postup na mistrovství světa 2018 nebyli výraznými postavami, Sivok s Dočkalem se z týmu postupně vytratili.
Dovedete si představit, že Suchý či Darida, kteří nosili kapitánskou pásku, vyblázní spoluhráče, když to situace vyžaduje? Asi moc ne, jsou to spíš „hodní kluci.“
Po nástupu uvažoval Šilhavý o tom, že povolá veterána Sivoka. „On je přesně ten bojovník, který mluví v kabině i na hřišti. Čím víc takových typů v týmu bude, tím větší plus to pro trenéra je,“ říkal.
Nakonec se pro Sivoka, který dohrává kariéru v Izraeli, nerozhodl. Pásku svěřil Dočkalovi, který se do národního mužstva vrátil po roce. A v lídra dorostl.
Před zápasem na Slovensku si Dočkal vzal slovo a kabině ke spoluhráčům dlouze promlouval. Motivoval je, povzbuzoval. „Bořek to vzal do svých rukou,“ shodovali se hráči. Ne jen v kabině, ale především na hřišti, kde dvěma asistencemi a dominantním výkonem přispěl k českému vítězství 2:1.
„Bořek je velký lídr, on sám to ví a nebojí se převzít zodpovědnost. Prošel si toho tady z nás možná nejvíc, absolvoval oba předchozí kvalifikační cykly, takže kdo jiný by měl být lídr než on, vždycky se toho zhostí dobře,“ prohlásil Tomáš Kalas, jenž je v týmu poprvé za Šilhavého.
„Je dobré mít na hřišti někoho, koho můžete následovat. Díky Bořkovi je týmový duch na hřišti silnější.“
V listopadových zápasech v přípravě Polsku a v domácí odvetě Ligy národů se Slovenskem nebude Dočkal na všechno sám. Po zranění je v týmu i Darida.
„Když se podíváte, kdo kolik má startů, tak jich mám nejvíc. Zkušeností mám dost, abych mezi lídry patřil,“ nebrání se.
Kapitánskou pásku si rozhodně nenárokuje.
„Jsem dost introvert, takže pro mě bylo složitý být kapitánem a mluvit před celou kabinou, před tolika lidmi,“ přiznává Darida. „Já se radši soustředím na to, když můžu být lídrem na hřišti, to je pro mě jednodušší než v kabině. Při zápase nemám problém mluvit, někoho seřvat.“
I lídři jsou součástí týmu, bez něj by ani oni svou roli plni nemohli. „Měli bychom stavět na týmovém pojetí, nemáme Ronalda ani Messiho, kteří by zápasy rozhodli za nás. Musíme si pomáhat, podržet jeden druhého,“ zdůrazňuje Darida.
Ukáže se už ve čtvrtek v Polsku a v pondělí proti Slovensku.
