Brazilci přišli ve druhém kole k urnám zvolit prezidenta. (28. října 2018)

Brazilci přišli ve druhém kole k urnám zvolit prezidenta. (28. října 2018) | foto: Reuters

Brazilci vybírali prezidenta. Vyhrál sympatizant krajní pravice

  • 131
Brazilské prezidentské volby vyhrál kandidát krajní pravice Jair Bolsonaro. Oznámil to v neděli nejvyšší volební soud, který na základě ústavy dohlíží na regulérnost voleb v Brazílii. „Změníme osud Brazílie," prohlásil vítěz voleb.

Po napjaté a krajně polarizující kampani Bolsonaro vyhrál volby díky podpoře téměř 58 milionů Brazilců, tedy získal 55,18 procenta hlasů, zatímco jeho levicový sok Fernando Haddad dostal ve volbách považovaných za nejdůležitější za dlouhá léta 44,87 procenta hlasů, napsala agentura AFP. Bolsonaro podle ní získal jasný mandát a mladá brazilská demokracie velkou neznámou v podobě prvního prezidenta z krajní pravice po více než 30 letech od konce vojenské diktatury.

„Nemůžeme pokračovat ve flirtování se socialismem, komunismem a levicovým populismem,“ uvedl ve svém prvním projevu Bolsonaro, který je obdivovatelem vojenské diktatury, vládnoucí zemi v letech 1964 až 1985. Nejvyšší úřadu se na čtyři roky ujme od Nového roku. Bolsonarovi příznivci již podle brazilských médií zahájili bouřlivé oslavy, s ohňostroji a brazilskými vlajkami.   

Dále Bolsonaro slíbil, že jeho vláda bude bránit demokracii a ústavu. „To není slib strany, ani slovo muže. To je přísaha před bohem,“ prohlásil. „Změníme osud Brazílie společně,“ zdůraznil.

Bolsonaro platí za politika s krajně pravicovými názory, přezdívá se mu brazilský Donald Trump. V politice začínal jako radní Ria de Janeiro v roce 1988, od roku 1991 je federálním poslancem.

Za 30 let politické kariéry vystřídal téměř deset pravicových stran, letos vstoupil do Liberálněsociální strany (PSL), které je nyní předsedou. V prezidentských volbách kandidoval za koalici nazvanou Brazílie nade vše, Bůh nade vše.

Vítězství třiašedesátiletého Bolsonara slibujícího skoncovat s vládou zavedených stran předpovídaly i předvolební průzkumy, do jejichž čela ho vynesl největší korupční skandál v historii země spolu s uvadající ekonomikou.

Bolsonarovi kritici se obávají, že bývalý armádní kapitán, kterému se stýská po vojenské diktatuře, by mohl omezit občanské svobody a podrývat ústavu. Kvůli politikovým výrokům si také dělají starosti o práva menšin.  

Proslul řadou kritických výroků na adresu etnických menšin, žen či homosexuálů. Za urážku poslankyně dostal pokutu a za kritiku Afroameričanů si vysloužil obvinění z rasismu. Jeho radikální postoje byly zřejmě i důvodem, proč ho začátkem září na volebním mítinku jeden z jeho odpůrců pobodal (informovali jsme zde).

Bolsonaro skončil s vážným zraněním v nemocnici, odkud byl propuštěn týden před začátkem prvního kola prezidentských voleb. I z nemocničního lůžka ale vedl kampaň přes sociální sítě.

V předvolební kampani Bolsonaro slíbil nižší daně, liberalizaci držení zbraní či snížení věkové hranice pro ukládaní trestů vězení (ta je nyní 18 let). Na svém twitterovém účtu také před druhým kolem voleb slíbil, že jako prezident sníží počet ministerstev a zprivatizuje státní podniky.

Kontroverzní senátor je černým koněm prezidentských voleb v Brazílii

Svou image se na závěr kampaně snažil vylepšit tím, že v televizním rozhovoru označil své dřívější výroky kritické vůči ženám či homosexuálům za „fake news“, tedy falešné zprávy.

Podle analytiků si voliče získal právě svou tvrdou linií, od níž lidé očekávají úspěšný boj s vysokou kriminalitou a korupcí. Odpůrci Bolsonara, kteří ho označují za rasistu a machistu, se v souvislosti s jeho zvolením naopak obávají přílišného vlivu armády. Do druhého kola postoupil společně s levicovým kandidátem Fernandem Haddadem. Ten je pokračovatelem levicové politiky oblíbeného exprezidenta Luize Inácia Luly da Silva.

První kolo vyhrál Bolsonaro se 47 procenty hlasů, Haddad získal 28 procent.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video