„Bruntál byl odvodním místem pro Slezsko. S těmito místy se počítalo i jako se sídly špitálů. Od podzimu 1914 do Bruntálu z polních obvazišť mířili první ranění,“ říká Pavel Rapušák, předseda Klubu Za starý Bruntál, který vznik piety inicioval.
V Bruntále byla všeobecná i řádová nemocnice a pro rekonvalescenci vojáků vyčlenily místo i místní školy a kláštery. První padlí se objevují už v prosinci 1914.
„Prvních 37 vojáků bylo pochováno na městský hřbitov. Když město vidělo, že za měsíc a půl od přijetí prvních raněných je tolik padlých, zřídilo vojenský hřbitov,“ popisuje Rapušák.
Na ten bylo pohřbeno na sto padesát vojáků z osmi dnešních zemí Evropy.
„Nejvíce, pětadevadesát, z Haliče, tedy oblasti jižního Polska s přesahem na Ukrajinu,“ upřesňuje Rapušák. Šlo ale také o muže z dnešního Česka, Slovenska, Maďarska, Srbska či Rumunska.
„Jména jsme dohledali v archivech, především ve Vojenském archivu v Praze, kde byly komplet všechny úmrtní listy,“ upřesnil předseda klubu.
Hřbitov upadl v zapomnění. Nyní, 11. listopadu v 11 hodin, sto let od uzavření příměří, město odhalí pietní místo, které na místě hřbitova právě vzniká.
„Je osazené křížem a na vybudované zídce budou jména všech sto padesáti vojáků,“ řekl mluvčí radnice Jiří Ondrášek.
