Některé modely rozhodně nepatřily k nejspolehlivějším, ale v Československu na nich vyrostla řada fotografů. Nějaký fotoaparát z Krasnogorského závodu, ať už Zorki nebo Zenit, měl doma každý. Opticko-strojní závod kromě fotoaparátů vyráběl a stále vyrábí i objektivy (například značky Zenitar). Právě s takovým sklem přijde ještě letos na trh nový Zenit M, který značka vlastněná společností Shvabe vyvinula ve spolupráci s německou Leicou.
Zenit M bude první plnoformátovou bezzrcadlovkou a prvním digitálním foťákem této značky vůbec. Zenit ukončil výrobu v roce 2004 analogovým modelem Zenit KM Plus. Ale ani po čtrnácti letech se v Krasnogorsku, 25 kilometrů od Moskvy, výrobní linky znovu nerozběhnou.
Fotoaparát sice nadesignovali ruští inženýři, vyroben však byl v závodech Leicy. Ruská dálkoměrná novinka vychází z Leicy M (typ 240). Podle zástupců Zenitu však nejde o prostou kopii. Vzhled přístroje i jeho software byly kompletně přepracovány. Celkový design pak vychází spíše z odkazu přístrojů Zorki a Zenit.
Přesná specifikace nebyla zatím oznámena, ale jistá je velikost a rozlišení snímače. Zenit M bude mít plnoformátový CMOS snímač s rozlišením 24 Mpix (stejně jako Leica M) a vzadu třípalcový LCD displej s rozlišením 920 000 bodů. Nechybí samozřejmě optický hledáček. Maximální citlivost snímače půjde nastavit na ISO 6 400.
Zenit zvládne natáčet video s rozlišením full HD (1080p), kontinuální snímání zvládne tři snímky za sekundu.
Na trh by mělo „emko“ přijít už v prosinci. V setu s papírově velmi zajímavým objektivem Zenitar 35 mm, F/1 bude stát 5 000 eur (128 000 Kč). Pokud se fotoaparát skutečně začne prodávat ještě letos, bude Zenit celosvětově čtvrtým výrobcem, který uvede plnoformátovou bezzrcadlovku na trh. První bylo Sony, následované Nikonem a Canonen. Na příští rok se chystá do souboje Panasonic a ve své kategorii středoformátových přístrojů Sigma.
Zájemci si budou moci Zenit M objednat nejprve v Evropě a pak v Rusku. Zástupce firmy nám neupřesnil, zda se fotoaparát vydá i za oceán.
Špioni i vědci
Krasnogorský opticko-strojní závod v minulosti vyráběl vědecké a špionážní fotoaparáty pro družice. Optici závodu například připravovali obří metrovou čočku pro fotoaparát s krycím názvem Ftor (více v článku Špioni míří do vesmíru).
Díky odborníkům z tohoto závodu se svět dočkal první fotografie odvrácené strany Měsíce. Pořídila ho ruská sonda Luna 3 vybavená fotoaparátem právě z Krasnogorského závodu (viz. snímek vpravo).