Původní dřevěné stropy představují nádhernou dominantu prostoru.

Původní dřevěné stropy představují nádhernou dominantu prostoru. | foto: Jakub Zdechovan

V domě v centru Prahy bydlel král Jiří z Poděbrad. Dnes tu jsou i byty

  • 57
Rekonstrukce historických interiérů, které mají sloužit současnému životu, je nesmírně náročná. Zejména když jde o velmi cenný dům, kde dokonce několik let žil český král, Jiří z Kunštátu a Poděbrad (1420 až 1471). Právě po něm nese dům i své jméno.

Dům palácového typu v Řetězové ulici v historickém centru Prahy na Starém Městě nese dodnes jméno krále zvoleného českou šlechtou, vlastním jménem Jiříka z Kunštátu a Poděbrad. Vládl od roku 1458 až do své smrti roku 1471.

Vznik domu je datován do doby po roce 1200, patří mezi nejlépe zachované románské domy. V podzemních prostorech se dochovala téměř neporušená podstatná část románského paláce.

Komody a skříně mají úchytky z usně a měděné nýty.

Právě erby slavného obyvatele se staly barevným základem pro návrhy interiérů, jejichž autorkami jsou Mgr. Lenka Krummerová a Ladislava Kolářová ze studia La Design.

Designérky projekt pojaly tak, aby v interiéru mohly v maximální možné míře vyniknout unikátní historické prvky domu a zároveň aby prostory zůstaly vzdušné a moderní. Sloužit totiž nikoli jako muzeum, ale pro ubytování hostů.

Projekt přihlásily autorky do soutěže Interiér roku 2017 v kategorii Veřejný interiér I. Do dalšího ročníku se mohou hlásit architekti a designéři z České a Slovenské republiky od 1. 10. 2018. Vítězové budou vyhlášeni 2. dubna 2019 na závěr kongresu o bydlení, designu a architektuře Living forum v pražském Centru současného umění DOX. Jeho tématem je tentokrát „Luxus a budoucnost versus štěstí“.

Se znakem krále

Palácový dům pro účely ubytování už sloužil řadu let, a tak bylo nutné zařízení obměnit. Po první návštěvě prostor se designérky spolu s investorem shodly na základní koncepci, která nechala vyniknout historickým stavebním prvkům.

Základní inspirací se stal erb pánů z Kunštátu, jehož podobu designérky převzaly z pergamenových přebalů nejstarších Knih zemských trhových.

„Barevné a materiálové schéma vychází z barevnosti erbu, je však také upraveno tak, aby ladilo s vestavnými interiérovými prvky, jako jsou původní zdobné dřevěné stropy, klenby, štuky, portály a podobně,“ vysvětlují Lenka Krummerová a Ladislava Kolářová.

Nosný prvek představuje autorský nábytek z přírodního buku, mořený do černo-hnědé barevnosti. Masivní čela postelí doplnily autorky autentickými dělícími prvky. „Ty se v interiéru opakují, protože s respektem k původním prostorům jsme se rozhodli zachovat interiéry co nejvíce otevřené. Pocit soukromí je tak vymezen pouze symbolicky,“ popisují designérky.

Apartmán tak přechází plynule z ložnice do společenských prostor bytu. Nábytek dále zastupují masivní komody a skříně s usňovými úchytkami a měděnými nýty, šatní stěnou s dřevěnou konstrukcí a měděnými spojovacími prvky. Měděné jsou i doplňky a noční stolky.

Barevnost zařízení vychází z barev erbu pánů z Kunštátu a Poděbrad.

Erby nechaly autorky ručně namalovat přímo na stěny pokojů. Výmalba i malba na zeď byla provedena vápennými materiály, které splňují náročné požadavky památkářů. Výrazná modrá barva je zastoupena na sedacím nábytku.

Obrazy vytvořila designérka Laďka Kolářová přímo pro konkrétní umístění v apartmánech.

Dům Pánů z Kunštátu a Poděbrad

Dům byl klasicistně přestavěn architektem Kašparem Předákem v roce 1846. Dochované prostory byly objeveny v roce 1941 při budování protileteckého krytu, archeologický průzkum však byl zahájen již před válkou pod vedením dr. Píši.

V letech 1950–52 se začalo se systematickou záchranou tohoto domu, který představuje vrchol světské raně feudální pražské architektury, jejíž vývoj současně uzavírá.

Pro veřejnost byl objekt zpřístupněn v roce 1970. Bývala zde Pamětní síň Jiřího z Poděbrad (zrušena). Od 50. let 20. století v domě sídlily kanceláře Národního památkového ústavu. Dům postupně chátral.

Po několikaleté rekonstrukci zde magistrát v roce 2007 zřídil osm nadstandardních bytů, kde jsou mimo jiné i původní trámové malované stropy.

V unikátních přízemních a suterénních prostorech s významnými románskými prvky je umístěna od roku 2012 kavárna a galerie U Kunštátů.

Zdivo zachovaných částí objektu i klenební podpěry a sloupy jsou z pravidelných opukových kvádříků kladených do pevné opukové malty, klenby jsou lity na dřevěné bednění.