„Vážené kolegyně, vážení kolegové, toto je bezpochyby nejzávažnější dopis, který jsem kdy psal.“ Tak začíná psaní Johna Elkanna, prezidenta FCA, zaměstnancům italskoamerického koncernu. „V posledních čtrnácti letech, nejprve ve vedení Fiatu, pak Chrysleru a nakonec FCA byl Sergio nejlepším generálním ředitelem, jakého jsme si mohli přát a pro mě byl mentorem, kolegou a drahým přítelem. Pro mnohé byl Sergio osvíceným vůdcem,“ pokračuje Elkann, aby oznámil, že Sergio Marchionne bojuje o život.
Marchionne zachránil Fiat a i když se to možná chvílemi nezdá, udělal z italské automobilky jednoho z významných hráčů světového automobilového byznysu. Nenávidí ho však milovníci kultovní značky Lancia, kterou před několika lety bez sentimentu „zařízl“. Umanutě trval na tom, že udělá z Alfy Romeo opět velkou značku světového formátu. Na jméno mu nemohou přijít také skalní fanoušci Ferrari (o plánech Ferrari čtěte zde).
To a mnoho dalšího má na svědomí jedna z nejvýznamnějších osobností autoprůmyslu posledních let. K číslům měl odjakživa velmi blízký vztah. Tvrdý, geniální a charismatický workoholik, který je hlavně ekonom a manažer. Sentiment si dovolí, jen když na tom neprodělá. Za půl roku chtěl odejít do důchodu.
Teď Marchionne bojuje v jedné z největších nemocnic ve Švýcarsku o život. Konec Sergia na velitelském můstku koncernu Fiat-Chrysler (FCA) a ikonického Ferrari si takto nikdo nepředstavoval. Nevypadá to vůbec dobře.
Franzo Grande Stevens, dlouholetý advokát Agnelliho rodiny pro deník Corriere della Sera ovšem naznačil, že Marchionne bojuje jako silný kuřák s rakovinou plic. „Ty budou moje smrt, říkal často. A pak si zapálil,“ vzpomíná Stevens. Oficiální prohlášení automobilky mluví o „komplikací po operaci pravého ramene“. „Tento typ plicní patologie s sebou přináší právě silné bolesti zad a odborníci na onkologii vysvětlují, že chirurgický zákrok může v tomto případě znamenat nemalé ohrožení pro aortu a tedy i mozek,“ vysvětluje.
Na samozřejmou otázku, kdo ho nahradí, odpověděl kdysi po Marchionnovsku. „Můj nástupce o tom neví. Dozví se to půl hodiny před oficiálním oznámením. Stejně to bylo v mém případě a nevidím důvod, proč by to v jeho případě mělo být jiné,“ řekl nejlepší glosátor mezi kapitány dnešního autoprůmyslu. A přesně tak nějak se o své nové práci dozvěděl jeho nástupce o uplynulém víkendu.
Nové směřování
Prvního června šestašedesátiletý Marchionne se šarmem sobě vlastním představoval nový „jízdní řád“ italsko-amerického koncernu do roku 2022 a oznámil obrat kurzu ve směru k elektromobilitě, kterou do té doby hlasitě a sarkasticky odmítal (o plánech FCA čtěte zde). Naposledy se objevil na veřejnosti 26. června v Římě při předávání Jeepů Wrangler italským karabiniérům.
Sergio Marchionne a John Elkann na autosalonu v Ženevě
Začátkem července podstoupil v Curychu operaci, objevily se však závažné komplikace. Že něco není v pořádku, se provalilo po třech týdnech, když Marchionneho šéf John Elkann napsal zaměstnancům automobilky dopis, ve kterém oznámil, že Sergio není schopen vykonávat svou funkci a na pozici generálního ředitele se nevrátí.
O víkendu se jeho stav prudce zhoršil. Na jednotce intenzivní péče se u něj střídají jeho sedmačtyřictiletá přítelkyně Manuela Battezzatová (se kterou je dvanáct let) a jeho dva synové z předchozího manželství Alessio Giacomo a Jonathan Tyler. V neděli večer se dokonce objevily informace, že je v kómatu.
Na dosazení Marchionneho do funkce šéfa automobilového koncernu měl zásadní vliv dvaačtyřicetiletý prezident FCA John Elkann. Prapravnuk Giovanniho Agnelliho, který koncem devatenáctého století automobilku Fiat spoluzakládal, nyní vede fond Exor, který má FCA pod kontrolou.
Teď musel o víkendu narychlo svolat vedení fondu a udělat velkou rošádu na vedoucích pozicích.
„Poznali jsme se při jednom z nejtemnějších momentů v historii Fiatu a díky jeho intelektu, vytrvalosti a vůdcovským schopnostem se nám podařilo společnost zachránit,“ popisuje Elkann, vnuk zakladatele rodinného klanu Gianniho Agnelliho ve svém dopise zaměstnancům.
Marchionneho bude podle očekávání těžké nahradit. Jeho vizionářství, zarputilost, prostořekost, ale také pracovitost a šarm z něj dělaly jednoho z nejzajímavějších a nejvýraznějších kapitánů autoprůmyslu dneška. Právě proto ho v roce 2004 najali.
Vypráví se, že když se italsko-kanadský manažer přesouval do vedení Fiatu z vedení finanční společnosti UBS, švýcarského mamuta SGS a funkcí v dalších společnostech, nosil u sebe šest telefonů značky Blackberry, za každou „štaci“ jeden. Manažer, kterého svět nezná jinak než v černém svetru a okopaných mokasínách, se narodil v italském Chieti a když mu bylo čtrnáct, rodina odešla do Kanady.
Sarkasmus, vtip a netrpělivost
Sergio má italské i kanadské občanství, žije ve Švýcarsku a když nelétal tryskáčem přes Atlantik, jezdil do práce do Turína svými ferrari, maserati a občas i vzácnou Alfou Romeo 8C Competizione, ale nejčastěji firemním vrtulníkem přímo na heliport na střeše sídla Fiatu. Vystudovaný právník pracoval jako daňový specialista a prošel úspěšně vedením několika společností.
Fiat byla jeho první zkušenost s autoprůmyslem. Je usměvavý, působí mile, je však také přísný a netrpělivý. Při svém nástupu du Turína udělal mezi manažery radikální čistku. Často promlouval přímo k zaměstnancům a na tiskových konferencích nastupoval před novináře sám a s absolutní jistotou je vždy ukočíroval, nikdy nešel daleko pro vtip, sarkasmus a občas někoho zesměšnil.
Milovník vážné hudby se k autobyznysu dostal víceméně náhodou. Kdyby v dobách, kdy nastoupil do Fiatu, byly v problémech pekárny, možná by dnes úspěšně velel třeba jim. Takto přišel na to, že umí dobře prodávat auta.
Předvedl se tehdy ve velkém stylu. Peníze na záchranu Fiatu „vyrazil“ z Američanů, konkrétně je vymámil z koncernu General Motors, aby jim o několik let sebral jinou automobilku - Chrysler. Fiat byl tehdy neustále ve ztrátě, měl dluhy (podle magazínu Quattroruote to bylo 15 miliard eur) a Marchionne ho měl ozdravit.
Mazaný lišák přišel s ďábelským plánem. Využil smlouvy z roku 2000, kdy GM koupil dvacet procent akcií Fiatu a ten za to dostal šest procent akcií amerického podniku. Součástí dohody byla opce, podle které mohli Italové kdykoliv nabídnout zbytek Fiatu Auto americké automobilce a ta jej musela odkoupit. Marchionne tehdy na GM zatlačil, ten si uvědomil, že by pro něj takový obchod mohl znamenat velké problémy a radši se vykoupil. GM to stálo jeden a půl miliardy eur za to, že Fiat neuplatní opci a ještě musel Italům vrátit deset procent jeho akcií. Fiat mohli zainvestovat a odstartovat novou éru.
Pikantní pokračování měla Marchionneho aféra s GM v březnu 2015, když šéfce americké automobilky General Motors Mary Barraové přistál v poště e-mail, ve kterém jí žádal o schůzku, na níž chtěl probrat možnou fúzi obou koncernů. Nic z toho tehdy nebylo.
Další velká chvíle přišla v roce 2009. Tehdy praskla v Americe obří úvěrová bublina, svět byl v ekonomické krizi a americké automobilky na lopatkách. Marchionne si tehdy v Detroitu vyhlédl toho nejslabšího z velké americké trojky - Chrysler, který se ještě vzpamatovával z rozchodu s německým Damlerem (výrobce mercedesů). Kořist, která musela žádat o bankrotovou ochranu a firmu zachraňovala vláda, dostal Marchionne od administrativy Baracka Obamy vlastně zadarmo - výměnou za poskytnutí technologií Chrysleru. Když v roce 2014 odkoupil Fiat zbytek akcií, vznikl koncern FCA, sedmý největší výrobce aut světa.
Fiat je dnes v Evropě spíš neviditelný a ztrácí pozice i doma v Itálii, značka je ovšem velmi úspěšná například v Jižní Americe. Jako celek ovšem zanechává Marchionne firmu ve velmi dobré kondici. Na dividendách chce FCA v příštích pěti letech vyplatit šest miliard eur. Podle dosavadních výsledků by měl splnit nebo i překročit všechny cíle pětiletého plánu a především ke konci letošního června automobilka zlikvidovala celý svůj dluh.
Mazání dluhu
Při svém červnovém vystoupení Marchionne vysvětlil, že po éře budování solidních základů automobilky, čemuž věnoval první dekádu své vlády u Fiatu (v letech 2004 až 2014), pracoval právě na smazání jejího dluhu. Hodnota FCA se podle Marchionneho zdvojnásobila. „Zatímco akcionáři našich deseti hlavních konkurentů ztratili průměrně šest procent,“ dodal.
Sergio Marchionne a šéf značky Jeep Mike Manley
Na Marchionneho místo, tedy post generálního ředitele FCA, byl nyní jmenován Mike Manley, který doteď vedl značku Jeep. Ta je dnes jednou ze stěžejních značek koncernu. Poprvé se Manley v nové roli představí na veřejnosti ve středu, kdy bude prezentovat výsledky FCA za druhé čtvrtletí letošního roku.
Čtyřiapadesátiletý Brit bude podle oznámení FCA pokračovat ve strategii, kterou Marchionne minulý měsíc nastínil. Manley nastoupil do koncernu DaimlerChrysler v roce 2000 a vedení Jeepu mu přidělil Marchionne v roce 2009, když značku přebíral Fiat. Od roku 2015 stojí Manley v čele další divize koncernu FCA, automobilky Ram vyrábějící užitkové vozy. Obě značky jsou výjimečně úspěšné.
Poslední čtyři roky překonává Jeep hranici milionu vyrobených aut ročně (když Fiat značku převzal, prodávala 300 tisíc aut ročně) a očekává se, že letos zajistí 70 procent zisku FCA. O Manleym nebylo donedávna moc slyšet, Philippe Houchois, analytik společnosti Jeffries Financial Services ovšem připomíná, že právě on se podílel na vytváření plánu FCA na další pětiletku.
Změny ve vedení Ferrari
Marchionne byl také ředitelem a předsedou představenstva výrobce sportovních luxusních aut Ferrari, který se oddělil od FCA v roce 2016. Měl ho vést až do roku 2021. Na pozici prezidenta ho nahradí právě John Elkann a na post generálního ředitele nastoupí Louis Carey Camilleri (63), generální ředitel Philip Morris International a od roku 2017 člen představenstva Ferrari.
Camilleri se narodil v Egyptě maltským rodičům, má občanství USA, ale žije ve Švýcarsku, stejně jako Marchionne. Sergio Marchionne byl předsedou představenstva firmy CNH Industrial, vyrábějící zemědělské stroje, traktory, autobusy a další dopravní prostředky pod značkou New Holland. V čele představenstva výrobce CNH Industrial nahradí Marchionneho Suzanne Heywoodová. Také tyto dvě firmy patří pod Exor a tedy Agnelliům.
Poslední Marchionneho zemětřesení u FCA přineslo ještě jednu změnu. Z firmy odchází Alfredo Altavilla, šéf FCA pro Evropu, Afriku a Střední východ, který patřil k Marchionneho blízkým spolupracovníkům a byl jedním z kandidátů na post nejvyšší. V pondělí dal výpověď a skončí v srpnu.
Mike Manley (šéf Jeepu), John Elkann (prezident Fiatu), Sergio Marchionne a Alfredo Altavilla.
I přesto, že byl Marchionneho odchod na odpočinek naplánovaný na rok 2019 dlouho dopředu avizovaný, mnozí analytici čekali, že za sebou úplně dveře nezavře. Mysleli, že zůstane a bude dávat instrukce z pozadí. „Marchionne vedl FCA velitelským stylem s neustálými ochranářskými opatřeními. Neexistuje žádný návod k obsluze,“ vysvětluje Max Warburton, analytik společnosti Bernstein. Také Elkann ve svém dopise zdůrazňuje Marchionneho nenahraditelnost.
Akcie společností Fiat Chrysler (FCA) a Ferrari zahájily pondělní obchodování propadem o více než pět procent. Když Marchionne 1. června 2004 Fiat přebíral, obchodovala se jedna akcie automobilky za 6 eur a celá hodnota firmy byla asi 9,3 miliard eur. Dnes se hodnota FCA a Ferrari dohromady odhaduje na 48,6 miliard, to je 420procentní nárůst. Akcie FCA se dnes obchodují za 16,4 eur a akcie Ferrari za necelých 120 eur (při vstupu na burzu 4. ledna 2014 startovaly na 43 eurech).
