„Mají plány na nový převrat a vraždění, ale nejsou na to dost silní,“ prohlásil Soylu v živém přenosu televize CNN Türk o víkendu. Pokus o puč provedla část armády v červenci 2016 a při jeho potlačení vládními jednotkami zemřelo na 290 lidí. Vláda ze zosnování puče viní Gülena, který to však odmítá, a od té doby zintenzivnila zatýkání jeho příznivců.
Muharrem Ince, kandidát Lidové republikánské strany (CHP), která je největší opoziční stranou, podal stížnost k soudu na Erdogana kvůli tomu, že ho urážkou poškodil v očích veřejnosti.
Ince požaduje odškodné 100 tisíc tureckých lir (téměř půl milionu korun) a zveřejnění případného verdiktu soudu v pěti velkých novinách za to, že o něm Erdogan prohlásil, že dostává instrukce z Pensylvánie. Tam žije v exilu Gülen.
Železná lady, islamista i fyzikář. Turecká opozice jde do boje s Erdoganem |
Právě Ince a Erdogan jsou hlavními soupeři v prezidentských volbách. Podle posledních průzkumů by oni dva měli postoupit do druhého kola, které se bude konat 8. července.
O úřad prezidenta osmdesátimilionového Turecka se uchází také jedna žena, předsedkyně nové Strany dobra Meral Akşenerová, bývalý lídr opoziční prokurdské strany Selahattin Demirtaş, který je ve vazbě, předseda levicové Vlastenecké strany Dogu Perinçek a šéf proislámské Strany štěstí Temel Karamollaoglu.
Už minulý týden podal stížnost k soudu ministr Soylu, a to na šéfa strany CHP Kemala Kiliçdaroglua. Viní ho z urážky prezidenta Erdogana, o němž tento opoziční lídr tvrdí, že převedl velké sumy peněž do daňového ráje. Kiliçdaroglu loni v listopadu uvedl, že má důkazy o tom, že Erdogan, jeho syn, bratr a švagr v prosinci 2011 a v lednu 2012 převedli 15 milionů dolarů (skoro 323 milionů korun) na offshoreové společnosti na ostrově Man.
Nynější volby budou prvními volbami hlavy státu od doby, co voliči v loňském referendu těsně schválili změnu ústavy měnící parlamentní systém v zemi na prezidentský. Reformu navrhl Erdogan, který tak v případě zvolení do nejvyššího úřadu získá více pravomocí.
Volby, v nichž se volí i parlament, se měly konat až v listopadu 2019, ale Erdogan je urychlil. Zdůvodnil to tím, že země potřebuje silného prezidenta, aby mohla čelit ekonomickým výzvám a konfliktu v Sýrii.
9. května 2018 |
