Lukáš Palyza v utkání polské ligy v dresu Gliwic a s maskou, která chrání jeho...

Lukáš Palyza v utkání polské ligy v dresu Gliwic a s maskou, která chrání jeho obličej. | foto: Archiv L. Palyzy

Palyzova hra na Zorra končí. Na titan nedošlo, kost mu ochrání svalek

  • 1
Dlouhé čtyři měsíce musel basketbalista Lukáš Palyza hrát se speciální maskou chránící zlomenou jařmovou kost pod levým okem. Tento týden už však černou škrabošku z uhlíkových vláken ve stylu Zorra mstitele odložil a za národní tým v kvalifikaci o mistrovství světa už bude hrát bez ní.

„Ještě v posledním zápase polské ligy jsem ji měl, ale tady se už snažím masku sundat,“ řekl Palyza, hrající za Gliwice, kde ho na konci října soupeř udeřil loktem do obličeje.

„Naštěstí mi tam doktoři nemuseli dávat titanovou destičku. Už po dvou měsících se tam vytvoří svalek, který to zlomené místo posílí, takže opakované zlomení ve stejném místě už není možné. Původně jsem si myslel, že sezonu v masce dohraju, ale reprezentační doktor i fyzioterapeut říkali, že už to tak měsíc nosím zbytečně,“ dodal.

Maska ho však nijak neomezovala. Jedinou nepříjemností bylo, že ji nesměl zapomenout doma. „Byla to jen starost navíc. Kdybych ji zapomněl, nehrál bych. Jinak to ale problém nebyl. Byla přímo na míru a nevadila mi ani při výhledu do stran,“ řekl.

Maska mu navíc i jednou pomohla, aby si zranění neobnovil. „V listopadu při utkání kluk přede mnou nějak zakopl, hodil hlavou a trefil mě přímo do obličeje. Tehdy jsem v té masce získal i sebevědomí, protože to bylo ještě poměrně čerstvé, přesto jsem to vůbec nijak nepocítil,“ popsal.

Ačkoli se s maskou mohl brzy po zranění vrátit do hry, výpadek kvůli operaci trochu změnil jeho roli v Gliwicích, kam v létě přicházel jako hlavní hvězda.

„Chytli se další kluci a trenér začal věřit i ostatním. Už to nebylo tak, že tady máme borce z EuroBasketu, tak budeš hrát 35 minut a vyhraj nám to. Já si ale ani teď na minuty nestěžuji, pořád je to kolem 25 minut na zápas, což je dobré, ale ta role se změnila,“ připustil vyhlášený střelec z dálky, který má v polské lize průměry 11,5 bodu a čtyř doskoků na utkání.

Kvůli zranění nemohl hrát ani v listopadovém startu kvalifikace o mistrovství světa. K týmu se však připojil alespoň na tréninky a pracoval s kondičním trenérem. „Důležitější ale pro mě je, že už s trenérem Ginzburgem spolupracuji dlouho a že jsem byl na mistrovství Evropy. Teď je to jen o tom si některé věci připomenout,“ věří, že nebude problém se souhrou se spoluhráči.

Češi i bez něj velmi dobře začali kvalifikaci a doma porazili Island a vyhráli ve Finsku. Pokud by teď zvládli zápasy v Bulharsku a na Islandu, už by mohli reálně pomýšlet na historický postup na mistrovství světa. Palyza však varuje před podceněním soupeřů.

Český basketbalista Lukáš Palyza (v modrém) útočí na rumunský koš, brání ho Vlad Moldoveanu.

„I trenér nás upozorňoval, že byť máme dvě výhry, do nějakého optima to má hodně daleko. Je to ještě dlouhá cesta. Tím, že se vyhrálo i ve Finsku proti nejtěžšímu soupeři, hned se začalo mluvit o tom, že vyhrajeme skupinu bez porážky a že je zametená cestička na šampionát. Jenže to nebude nic jednoduchého. Teď musíme myšlenky na mistrovství světa odložit a soustředit se jen na výjezd do Bulharska,“ prohlásil Palyza.

„Bulhaři vypadají velice dobře, naturalizovali amerického rozehrávače Bosta a nebude to nic jednoduchého. Island také má kvalitu, navíc v listopadu mu nějací hráči chyběli. Teď by tam měli být, a to včetně bývalého euroligového hráče Stefanssona, navíc je ve hře i centr Hlinason z Valencie. Tyhle zápasy budou velmi klíčové,“ varuje osmadvacetiletý křídelník.

,

Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž