Billboardy a inzeráty ve prospěch obhajujícího prezidenta před volbami platil spolek Přátelé Miloše Zemana. Jména dárců Zeman zveřejnil až v poslední předvolební televizní debatě.
„Tato zákonná úprava umožňuje skrýt původ prostředků i konkrétní výdaje, pokud je kampaň fakticky zcela nebo z velké části vedena třetími osobami s vědomím kandidáta,“ stojí v jednom z rozhodnutí volebního senátu Nejvyššího správního soudu (NSS). Tvůrci zákona podle soudu nejspíš předpokládali, že nemá smysl podrobně regulovat finanční toky třetích osob.
Zákon tak žádným způsobem neomezuje výši hrazení volebních výdajů nebo bezúplatného plnění, které kandidát od jedné právnické či fyzické osoby obdrží. Ačkoliv je podle soudu sporné, zda tento závěr není v rozporu s cílem zákona, nelze normu vykládat v rozporu s jejím jasným textem.
„Je na zákonodárci, zda bude chtít na tuto situaci reagovat, a to buď omezením rozsahu plnění, ve kterém se může s vědomím kandidáta třetí osoba podílet na jeho kampani, nebo nastavením obdobných pravidel transparentnosti, která platí pro kandidáty nebo registrované třetí osoby,“ stojí v usnesení.
Zeman neporušil zákon, transparentní ale nebyl
Člen vedení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Tomáš Hudeček nedávno řekl, že styl kampaně Miloše Zemana sice neporušil zákon, ale popřel smysl transparentnosti.
NSS některé stížnosti na prezidentské volby zamítl už minulý týden. K problémům s registrací některých kandidátů se nechtěl vracet, prokazatelné porušení zákona, které by hrubě ovlivnilo výsledky, volební senát nezjistil. Uchopení tématu migrace ani heslo „Stop imigrantům a Drahošovi“ použité v kampani Miloše Zemana nelze podle soudu považovat za protiprávní, byť se slogan mnohým mohl zdát zavádějící či nepravdivý.
Soud může zasahovat jen ve výjimečných případech, kdy jsou volební zákony porušeny ve velkém rozsahu, vysoké intenzitě a s prokázaným účinkem na výsledek. Celkem dostal sedm desítek podnětů.
