Prezidentské volby skončily během posledního lednového víkendu. Jejich výsledek byl ve Sbírce zákonů oficiálně vyhlášen o tři dny později 30. ledna a od té doby mohli občané podávat stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu.
V úterý kolem poledne jich bylo čtyřiadvacet, podle mluvčí Nejvyššího správního soudu (NSS) Sylvy Dostálové jich pak velká část přišla na poslední chvíli.
Prezidentské volby 2018 |
„Případné další volební stížnosti doručené po uplynutí zákonné lhůty budou muset být odmítnuty pro opožděnost, jelikož zmeškání této lhůty nelze podle zákona prominout,“ dodala. Čtyři návrhy soudci odmítli pro předčasnost, další jeden včasný návrh byl také odmítnut. Další čtyři pak byly vyřešeny přípisy, protože formálně nešlo o projednatelné volební stížnosti.
Podle Dostálové je možné rozdělit stížnosti do tří kategorií: vedení kampaně a financování, práce okrskových komisí při sčítání hlasů a registrace prezidentských kandidátů s vícenásobnými podpisy zákonodárců. Soud má nyní patnáct dní na to, aby o doručených stížnostech rozhodl.
Jednu ze stížností podala neregistrovaná kandidátka Terezie Holovská, která už dříve kvůli vícenásobným podpůrným podpisům zákonodárců zpochybňovala pět z devíti uchazečů o Hrad. Před volbami soud Holovské nepřiznal právo zpochybnit registraci jiných kandidátů, když se zároveň nedomáhala registrace vlastní.
Dalším ze stěžovatelů je Marián Čačík, kterému vadí, že ačkoli do urny vhodil doma vyrobený hlasovací lístek se jménem Karla von Habsburk-Lotringen, nebyly v jeho okrsku při sčítání zjištěny žádné neplatné hlasy.
Nejvyšší správní soud následně Čačíka vyzval, aby do tří dnů uvedl skutečnosti, z nichž vyplývá, že jím tvrzené porušení zákona mohlo hrubě ovlivnit volbu prezidenta republiky. Stěžovatel musí také formulovat výrok rozhodnutí, jehož vydání se domáhá.
Podnět kvůli nekalé soutěži v předvolební kampani pak podal soudu také Jan Kirschner. Vadily mu inzeráty se sloganem: „STOP IMIGRANTŮM A DRAHOŠOVI“ v deníku Blesk a na billboardech po celé republice. Považuje je totiž za pomluvu. Stěžovatel také poukazuje na zveřejnění informací o trestním stíhání „českých teroristů“ v MF DNES dne 23. ledna 2018. Předseda senátu Tomáš Langášek jej následně vyzval, aby zformuloval výrok, jehož vydání se domáhá, což by měl udělat do tří dnů.
Průběh prezidentských voleb ve volební místnosti v Praze (12. ledna):
12. ledna 2018 |
Proti výsledku voleb a proti ovlivnění volby prezidenta České republiky podal stížnost Jiří Hofman. Ten se domnívá, že výsledkem volby prezidenta je kandidát, který se podle Ústavy hlavou státu stát nemohl. Volba byla podle něj také ovlivněná nesprávným postupem ministerstva vnitra. I on bude ale muset přesně formulovat výrok, jehož vydání se domáhá.
Stížnost na průběh prezidentských voleb ve dnech 26. a 27. ledna podala i Johana Poslušná. Ve svém podnětu poukázala na možnost ovlivnění voleb předvolební kampaní příznivců Miloše Zemana.
Ačkoli prý očekávala, že při předvolební kampani se setká s útoky na protikandidáta, počínání „Zemanovců“ podle ní nemělo nic společného s demokracií. Soud ji vyzval, aby vysvětlila, že jí tvrzené porušení zákona hrubě ovlivnilo volbu prezidenta republiky.
Dávali Drahošovi příznivci letáky do schránek?
Naopak v případě, na který poukazovala Libuše Götzová z Prostějova, už senát soudců její stížnost shodil ze stolu. Götzová s totiž stěžovala, že se u ní ve schránce v první den druhého kola prezidentských voleb objevil leták prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše.
Na základě informací od členky okrskové volební komise se pak domnívala, že příznivci Jiřího Drahoše doručili tento leták i do dalších poštovních schránek v okolí jejího bydliště. To jí ale vadilo, protože si myslela, že by v den voleb neměly být do poštovních schránek vhazovány letáky žádného kandidáta na prezidenta. Proto podala stížnost soudu, jak vyplývá ze zamítavého usnesení.
Soud ve zdůvodnění píše, že navrhovatelka zřejmě nechtěla zpochybnit platnost voleb, neboť ostatně „brojí proti postupu, který přisuzuje příznivcům poraženého kandidáta Jiřího Drahoše“.
„Jiný návrh než návrh na neplatnost volby prezidenta však v rámci soudního přezkumu voleb prezidenta republiky podat nelze. Navrhovatelka chce patrně pouze upozornit Nejvyšší správní soud na jev, který pokládá za nezákonný,“ zdůvodnil soud s tím, že nemá pravomoc prošetřovat obecné stížnosti na průběh volby prezidenta republiky.
Senát Nejvyššího správního soud na závěr upozornil, že v minulosti skutečně existovalo takzvané „volební ticho“, během něhož se dva dny před zahájením voleb a ve dny konání voleb nesměla dělat žádná kampaň. Nicméně týkalo se pouze voleb do Poslanecké sněmovny a tento zákon už není platný.
Prezidentské volby 2018O funkci prezidenta ČR se utkají Miloš Zeman a Jiří Drahoš, kteří byli nejúspěšnější v prvním kole voleb. Druhé kolo probíhá 26. a 27. ledna 2018. Vítěz voleb převezme úřad 8. března. Zpravodajství - Výsledky 1. kola - Výsledky 2. kola - Transparentní účty - Preference - Volební kalkulačka - Prezidentská debata |
