Taková pětisetová řež mu mohla notně opotřebovat soupeře do nedělního finále. Nesplnilo se však přání skoro dvoumetrového chlapa z městečka Medžugorje v západní Hercegovině, poutního místa, na němž se údajně v červnu 1981 zjevila Panna Maria.
Švýcarský fenomén Roger Federer se v Laver Areně zrovna nesedřel. O patnáct let mladší korejský zelenáč Čong Hjon vzdal ke konci druhé sady po 63 minutách.
Federer se nevyčerpával úmorným udoláváním houževnatého mladíka. Protančil hodinovou pohodovou směnou, ideální na udržení rytmu a upevnění sebevědomí v závěru dvoutýdenního turnaje.
Když se Čilič dozvěděl, že Čong Hjon nemohl pokračovat kvůli puchýřům na nohou, musel si vybavit loňské finále Wimbledonu, v němž se utkal právě s Federerem.
Totožný problém mu totiž pokazil sváteční londýnské odpoledne, jež se mohlo stát nejkrásnějším v jeho kariéře, jenže proměnilo se v torturu. Při porážce 3:6, 1:6, 4:6 se na slovutném centrkurtu rozplakal.
Marně Marin tajil mokvavé rány na levém chodidle před veřejností, marně si je několik dní nechával ošetřovat, marně se snažil ubít bolest pilulkami. A teď mu další výpravu za blyštivým tenisovým pokladem znovu ztíží puchýře, byť tentokrát nejsou jeho.
Federer politoval nebohého Korejce a prohlásil, že by raději zvítězil tradičním způsobem. „Ale zároveň přiznávám, že vítám všechny kratší zápasy, jelikož tělo dostává zabrat a vždycky se na něm najdou nějaké šrámy,“ řekl na tiskovce.
V šestatřiceti tak postoupil do svého třicátého grandslamového finále, sedmého na Australian Open. Chystá se pošesté ukořistit pohár z Melbourne a celkem dvacátý velký titul. Během svého letošního tažení nepustil sokům ani set, takže bude v neděli jasným favoritem.
Obávaný ranař Čilič vedle mimozemšťana Federera vypadá jako chudý příbuzný. Má s ním bilanci 1-8. Zdolal ho pouze v semifinále US Open 2014, kde posléze získal svou jedinou trofej ze čtyř nejslavnějších podniků.
POZDRAV PO FINÁLE. Vlevo wimbledonský šampion Roger Federer, vpravo poražený Marin Čilič.
Jeho víra ve vítězství nad Federerem může neznabohům mezi tenisovými fanoušky připadat podobně bláhová jako víra ve zjevení Panny Marie v Medžugorje. Bez ní ovšem nemá smysl do arény s Federerem ani chodit.
„Tentokrát jsem zdravý, cítím se fyzicky skvěle, i když tu některé mé mače trvaly přes tři hodiny. Trefuju míče čistě z forhendu i bekhendu. Jde mi podání. Hraju dost agresivně,“ liboval si Čilič.
Federer nehodlá hřešit na své božské renomé a zůstává ve střehu: „Marin si na US Open ověřil, že může dokázat velké věci. Že svou hru dovede pozvednout na špičkovou úroveň. Líbí se mi jeho přístup. Je vítězný typ.“
Aha, ale co je pak Federer?
