Ač nerad, sedmatřicetiletý Ilja Bryzgalov přiznává, že důkazy mluví jednoznačně v neprospěch tezí o smyšleném nařčení ruského sportu. „Těžko říct, jestli to všechno bylo řízené státem. Můžu se mýlit. Jenže jsou tady důkazy, které jasně potvrzují, že doping v Rusku fungoval v obrovské míře,“ rozpovídal se Bryzgalov pro server Sport-Express.ru.
Zmíněné důkazy vycházejí zejména z nedávno zveřejněného deníku korunního svědka kauzy Grigorije Rodčenka. Bývalý šéf moskevské antidopingové laboratoře ve svých zápiscích detailně popisoval praktiky, které stály za plošným užíváním nepovolených podpůrných látek.
V deníku se mimochodem objevuje také jméno Zinetulji Biljaletdinova. Trenéra, který vedl ruskou sbornou mimo jiné také na domácí zimní olympiádě v Soči. „Za ta léta, která jsem strávil v ruské reprezentaci, jsem se však sám nesetkal s užíváním dopingu nebo jeho doporučením,“ očišťuje svůj sport Bryzgalov, vítěz Stanley Cupu z roku 2007 a mistr světa z šampionátu o dva roky později. Rusko reprezentoval na třech olympiádách.
„Jsem pro to, aby naši hráči na turnaj jeli. Ať už s vlajkou, nebo bez ní, stejně budeme vědět, že jsou Rusové,“ vyjádřil podporu svým nástupcům, kteří se na únorovém turnaji představí pod neutrální záštitou. „Poctivým a čistým sportovcům přece nemůžeme upírat právo soutěžit na olympijských hrách.“
Bryzgalov se rovněž vyjádřil ke knize bývalého zámořského tvrďáka Georgese Laraqua, v níž kdysi obávaný bijec uvádí, že užívání steroidů a dalších podpůrných látek patřilo k běžným podvodům i v nejlepší lize světa. „Ani NHL není svatá. Také tam se objevily pozitivní výsledky dopingových testů, třeba v případě Seana Hilla nebo Shawna Horcoffa.“ Oba zmínění hříšníci vyfasovali stopku na 20 utkání, jelikož byly v jejich vzorku nalezeny právě steroidy.
Strach z předolympijských testů
NHL se zaměřila na plošné kontroly po výluce v roce 2005, Bryzgalovovy příklady spadají logicky do následující doby. Podle Laraqua ale byl doping do té doby v zámoří běžným jevem. Během olympijských sezon se pak podvádějící hráči potýkali s poklesem výkonnosti a nízkou produktivitou v důsledku hrozících testů.
„Před každou sezonou v NHL jsme dostali seznam zakázaných látek. A každé čtyři roky jsme slyšeli: „Chlapi, čeká nás olympijská sezona. Jestli někdo z vás pokukuje po reprezentaci, berte v potaz, že seznam WADA se liší od toho našeho. Mohou vás vyloučit z olympiády za něco, co by u nás prošlo.“,“ rozvíjí tuto teorii Bryzgalov.
Na rozdílné regule doplatil například švédský šikula Nicklas Bäckström. Kvůli zhoršené alergii zvýšil během olympiády v Soči dávky léků, načež byl před finálovým utkáním diskvalifikován. „Což je na druhou stranu naprostý nonsens. Můj syn má také ošklivou alergii – musí ji snad trpět, aby mohl reprezentovat svou zem?“ reaguje rozčileně Bryzgalov.
Je na Rusech, zda přijmou rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru jako hořkou křivdu, či silnou motivaci. Poslední olympijské zlato vybojovali ruští hokejisté v Albertville roku 1992. Stejně jako na nadcházejícím turnaji, bez hráčů z NHL. A také pod neutrální vlajkou.
