Hosté přiznali, že jim chyběl důraz. To jste měl tolik místa?
Byla tam nějaká hlavička, odražený balon, který vyplaval přede mnou. Snažil jsem se jen trefit bránu.
Jak těžké bylo prosadit se, když jste prvních dvacet minut do domácích bušili a oni odolávali?
Na Vítkovice platí kombinace. A celý první poločas, nejen dvacet minut, byl v naší režii. Hráli jsme, jak jsme chtěli.
Ve druhém už ne?
To jsme zbytečně trochu znervózněli.
Trenér podotkl, že jste se báli vyhrát.
(směje se). To asi ne, ale je to dané i hrou soupeře. Když už nemá co ztratit, tak začne běhat, napadat a nějaká ztráta míče přijde. To vedlo k vyrovnání. Ale pomohlo nám, že jsme pak rychle dali ten druhý gól.
Znovu jste hráli s tříčlennou obranou, což je v českém fotbale dost nezvyklé. Vyhovuje vám to?
Teď jsme si dávali větší pozor, protože v některých zápasech jsme se i my krajní obránci moc soustředili na útok. Tentokrát jsme si řekli, že se my tři vzadu budeme více soustředit na defenzivu. A šlapalo to dobře.
Překvapilo vás, že jste minulé dva zápasy venku prohráli a trochu jste bodově ztráceli?
Ono je to těžké... Loni jsme se smáli, jak trenér Baníku pan Petržela říkal, že soupeři proti nim pokaždé hrají, jako by šlo o zápas roku. A mám pocit, že teď to tak je na nás. Je to o to těžší, ale musíme se na každý zápas koncentrovat a hrát více než na sto procent. Někdy se to nedaří, ale snad už výpadků bylo dost.
Je to pro vás něco nového, když se nyní protivníci na vás tak připravují?
Pro většinu kluků rozhodně. Zvykáme si, ale ono to půjde.
Žídek byl důrazný a Opavští mají další tři bodyOpavští fotbalisté po dvou porážkách na hřištích soupeřů zabrali. Ve včerejší předehrávce 16. kola národní ligy Slezský FC vyhrál na půdě Vítkovic 2:1. Vítkovičtí fotbalisté potvrdili vzestup výkonnosti, ale na favorita nestačili. Domácí útočník Mišinský sice v 64. minutě vyrovnal, jenže tři minuty nato po rohu ukázal důraz hostující obránce Žídek a rozhodl. „Opavě jsme výhru umožnili hloupými chybami,“ povzdechl si vítkovický trenér Ludevít Grmela. „Ve druhém poločase jsme vysunuli obranu. Gól na 1:1 nás nakopl, jenže jsme dostali další z rohu.“ Domácí se shodli, že to byla laciná branka. „Byli jsme nedůrazní při standardce. Balon skáče na našem malém vápně a tam musíme být první a odkopnout ho,“ prohlásil vítkovický obránce Martin Motyčka. Vítkovičtí především v první půli odolávali až drtivému náporu hostů. Ale v nastaveném čase jejich val prostřelil Jursa. „Je vidět, že opavští fotbalisté si rozumějí, že jim to jde. To všechno jsme věděli, byli jsme na ten tlak připraveni a na konci poločasu si stejně necháme dát zbytečný gól,“ povzdechl si Motyčka. „V kabině jsme si řekli, že máme ještě celý poločas,“ uvedl vítkovický brankář Josef Květon. „Srovnali jsme, jenže pak zase přišla chyba.“ Nepřekvapilo ho, pod jakým tlakem byli. „Počítali jsme s tím. Když můžu, tak chodím na každý zápas Opavy. Hrajou nátlakový fotbal a doma nemají vzadu skoro ani stopera, všichni útočí. Věděli jsme, že na nás vletí. Přesto jsme vše přečkali, až na tu střelu v závěru půle. Zase jsme nechali na šestnáctce volného hráče, to se nemůže stávat. Musíme bojovat až do konce.“ Pro Květona to byl specifický duel, jelikož ve Slezském FC dlouho působil. „Byl jsem tam od svých čtrnácti let, v áčku jedenáct roků,“ připomněl. „Na zápasy s Opavou se vždycky moc těším, akorát dneska jsme měli udržet remízu.“ Opavský trenér Roman Skuhravý si výkon v první půli pochvaloval. „Ve druhé nás ale ovládl strach vyhrát,“ uvedl. „Chápu kluky, protože po té houpačce, co teď máme za sebou, strašně moc chtěli venku vyhrát, což nám trochu svazovalo nohy.“ |
