IBM Simon je všeobecně považován za první smartphone světa, je to předchůdce všech současných chytrých telefonů. Ve své době to byl malý technický zázrak. A byť sklízel kritiku třeba za své obří rozměry nebo za prachmizernou výdrž baterie, svou dobu výrazně předběhl. A to natolik, že některé jeho funkce překvapí i dnes, hlavně s ohledem na to, jak omezený výkon a jak omezenou paměť tehdy smartphone měl.
Byl i nebyl chytrý
V době, kdy IBM uvedlo Simon společně s americkým operátorem Bell South na trh, samozřejmě pojem smartphone neexistoval a IBM ani mobilní operátor s ničím takovým ani nepřišly. Dle dnešních měřítek samozřejmě Simon moc chytrý není, ale na svou dobu byl skutečně neobvyklý. Přístroj je kombinací telefonu a takzvaných PDA, tedy kapesních počítačů, které v tehdejší době nabývaly na popularitě.
Už tohle prvenství dává právo říkat o Simonu, že byl chytrý. Ale to, co z něj skutečně udělalo první chytrý telefon světa, je jeho programová výbava. Simon totiž jako první mobilní telefon dostal aplikace – z dnešního hlediska vcelku běžné, ale na tehdejší dobu velmi pokročilé: třeba mailový klient, grafický editor, kalkulačku, chytrý adresář a podobně. To by ale nejspíš nestačilo, podobné funkce dostaly později i přístroje, které dnes za chytré moc nepovažujeme.
Simon ale měl dotykový displej a také existovala možnost do něj přidat další aplikace: neexistoval tehdy žádný aplikační obchod ani veřejně dostupné vývojářské nástroje, nicméně zájemci mohli ve spolupráci s IBM vyvinout svá řešení. Jelikož byl ale život Simonu na trhu velmi krátký, prodával se jen půl roku, vznikla aplikace jediná: DispatchIt. To byla aplikace určená ke vzdálenému přístupu ze Simonu do stolního počítače, obdoba funkce „remote desktop“ v pozdějších Windows. I tohle byla nečekaná možnost, kterou Simon dostal. Byla ale pořádně drahá, licence pro samotný počítač stála tři tisíce dolarů a dalších 300 dolarů stála každá instalace klienta na samotný mobilní telefon. Samotný Simon stál u operátora z počátku 899 dolarů, takže cena aplikace výrazně převyšovala cenu přístroje.
Překvapivé drobnosti
Nic z toho nás možná ovšem dnes nepřekvapí a Simon na první pohled jednoduše působí jen jako muzeální kousek. Ale detailnější zkoumání odhalí drobná překvapení, detaily, kterými Simon skutečně předběhl dobu a kterých dnes využívá v podstatě každý chytrý telefon na světě. Dokonce můžeme říci, že Simon přišel s určitými funkcemi, které byly následně v jisté éře chytrých telefonů pozapomenuty a objevily je až moderní přístroje.
Tak třeba ovládání prstem. V éře přístrojů s Palm OS nebo Windows Mobile bylo v podstatě povinností ovládání perem a teprve iPhone přišel s takovým prostředím, které bylo určeno pro ovládání prsty. Ale Simon se dal prsty vcelku pohodlně ovládat už tehdy, byť tu pero bylo a bylo primárním ovládacím prvkem. Jednoduché prostředí však ovládání prstů snadno umožňovalo.
IBM Simon byl prvním smartphonem s vestavěnou hrou. Ovládá se tahy prstem nebo perem po displeji
Samotné uživatelské prostředí už tehdy operovalo s čímsi jako domovskou obrazovkou. Na tu se za pomoci druhé ze čtyř ikon ve spodní řadě dalo odkudkoli vrátit, a byť sloužila hlavně jako centrum pro telefonní funkce, lze ji považovat za předchůdce dnešních domovských obrazovek. Je tu i „šuplíček“ s aplikacemi, opět dostupný odkudkoli – třetí ikona ve spodní řadě slouží právě ke vstupu do seznamu aplikací. A ta čtvrtá je tlačítko pro návrat zpět. Jednoduché a funkční, tohle je princip, který je snadno pochopitelný i dnes a to díky tomu, že právě podobně se dnešní smartphony ovládají.
IBM Simon byl podle všeho také první mobilní telefon vybavený hrou. Jmenuje se scramble a jde o klasické puzzle, kdy je potřeba posouváním kostiček potřeba seskládat obrázek nebo seřadit čísla do vzestupné řady. Tady překvapí způsob ovládání hry – na kostičku, kterou chce uživatel posunout, totiž nestačí klepnout – je potřeba kostičku potáhnout, jako ve skutečnosti. Tuto drobnost tak můžeme považovat za první použití ovládacího gesta v historii mobilních telefonů – a právě na gesta dnes smartphony hodně spoléhají.
Další hodně překvapivou funkcí je chytrá klávesnice Simonu. První smartphone díky dotykovému displeji zároveň zavedl první virtuální klávesnici a ta tu může mít tři základní podoby: klasickou telefonní, velkou qwerty, která funguje na šířku, a pak nečekanou prediktivní. Chytrá klávesnice se jmenuje PredictaKey a stejně jako celé uživatelské prostředí Simonu funguje jen v Angličtině.
Prediktivní klávesnice IBM Simonu se snaží odhadnout, jaké písmeno bude uživatel psát jako následující
Funguje na velmi jednoduchém principu: telefon vždy uživateli nabízí šest písmen, která by právě mohl chtít napsat, po napsání znaku opět nabídne další šestici. Funguje to překvapivě dobře, jednoduchou anglickou větu takto lze napsat velmi rychle a bez zdržení i tápání. Občas je potřeba pomocí tlačítka Other zalistovat v nabídce písmen, platí to především u počátečního písmene věty, ale predikce je překvapivě použitelná. Ano, dnešní prediktivní systémy jsou mnohem chytřejší, ale to, co používal ve své době Simon, dovede překvapit i dnes. Na úzkém displeji je to skvělý způsob, jak zajistit pohodlné psaní.
Možná rozšíření
Simon měl i další chytré aplikace: třeba tu s světovým časem, byl tu klasický správce souborů a podobně. Zajímavostí je, že už tehdy vlastně Simon podporoval paměťové karty – měl PCMCIA slot a do něj tehdy IBM nabízelo kartu s kapacitou celý 1 MB.
Velmi překvapivým rozšířením byl ve své době kabel, který umožňoval připojení ke klasické pevné telefonní lince. Redukce se dodávala samostatně a dnes je vlastně větší vzácností než telefon samotný.
Připojení pomocí klasického RJ11 kabelu mělo jednoduchý účel – zlevnit provoz Simonu. Hovory z mobilu byly tehdy hodně drahé a ceny z pevných linek daleko příznivější. Uživatel tak mohl Simon využít i coby pevný telefon s tím, že měl například přístup k jeho adresáři. Že je dnes taková funkce na nic a vlastně nesmyslná? Ale kde že, jen se v duchu doby přestěhovala do bezdrátového světa: i někteří mobilní operátoři dnes nabízejí možnost telefonovat přes wi-fi a často jde o cestu, jak se vyhnout drahým roamingovým poplatkům.
Ačkoli je tak IBM Simon v podstatě 25 let staré zařízení (byť na trh se dostal před 23 lety), dodnes je jasně vidět, že ono označení „první chytrý telefon“ si skutečně zaslouží. Nebyl tak chytrý jako ty dnešní, ale měl několik hodně chytrých funkcí a ukázal cestu všem ostatním.
